Sciencemag.cz
Doporučujeme
Samozřejmě ale tvrzení v titulku je třeba brát v uvozovkách (správně: lidé, kteří dělají x, mají nižší pravděpodobnost, že…). Následující data pocházejí z České republiky a autory studie jsou Jaroslav Flegr et al, nicméně příslušnou studii (respektive tiskovou zprávu k ní) vydala Oxford University. Výsledky jsou ovšem založeny na dotazování uskutečněném on-line a po náboru na sociálních sítích, takže je na každém, nakolik je bude brát za nezvratnou pravdu. Také samozřejmě nic nevypovídají o kauzalitě, jde o korelace (u vztahu mezi vzděláním a onemocněním je to patrné hned, úspěšně absolvované státnice imunitní systém nikomu nezlepší; naopak jindy není jasné, kdy/zda jde o přímou vazbu).
Studie se vedle sebe zabývala jak samotným onemocněním, tak i těžkým proběhem COVID-19. Dotazník vyplnilo 30 000 lidí z ČR, zahrnuto v něm bylo 105 faktorů.
A výsledky? Některé sociodemografické faktory měly podle očekávání mírný vliv na rizika COVID-19. Nižší riziko nákazy měli lidé žijící ve větších městech a lidé s vyšším vzděláním, zejména ženy. Větší velikost domácnosti a počet dětí mladších 20 let (u mužů) byly spojeny s vyšším rizikem infekce. Lidé žijící sami měli mnohem nižší riziko nákazy než ti, kteří sdíleli společnou domácnost. Svobodní také uváděli méně závažný průběh COVID-19. Úroveň vzdělání a (u žen) také velikost domácnosti měly nejsilnější ochranný vliv proti těžkému nebo dlouhému průběhu COVID-19.
Riziko infekce zvyšovalo aktivní sportování, časté zpívání a plavání ve studené vodě/otužování. Nejvýznamnějším ochranným faktorem proti infekci COVID-19 bylo přísné dodržování nošení respirátoru. Druhým nejvýznamnějším ochranným faktorem byla konzumace vitaminů a speciálních doplňků stravy – zejména užívání vitaminu D poskytovalo významnou ochranu před nákazou. Dodržování sociálního odstupu a časté mytí rukou mělo pouze slabý ochranný účinek. Tato studie také ukázala, že mít krevní skupinu B zvyšuje riziko nákazy COVID-19. Držení koček nebo psů jako domácích mazlíčků prakticky nemělo vliv.
Studie také zjistila, že kouření tabáku a užívání marihuany (u žen) poskytuje poměrně silný ochranný účinek proti infekci. Výzkumníci zjistili, že užívání marihuany a kouření tabáku by také mohlo mít určitý ochranný účinek proti těžkému průběhu COVID-19. Ochranné účinky kouření tabáku proti infekci byly zaznamenány již v předchozích výzkumech. Většina studií však ukazuje nepříznivý vliv kouření na riziko těžkého průběhu COVID-19.
Nejneočekávanějším výsledkem studie byla pozitivní korelace mezi vyšší závažností průběhu COVID-19 a nošením roušek/respirátorů a v menší míře udržováním sociálního odstupu. Autoři studie spekulují (poznámka PH: vysvětlení mi přijde natolik logické, že bych to ani nenazval spekulací), že je to způsobeno tím, že lidé náchylné k těžkému průběhu COVID-19 (osoby s nadváhou, s plicními problémy, diabetem, vysokým tlakem…) se snažili infekci vyhnout a přísněji dodržovali příslušná doporučení. Když už se však nakazili, měli často kvůli svým základním zdravotním problémům těžší průběh onemocnění.
Jaroslav Flegr et al, The effects of 105 biological, socioeconomic, behavioral, and environmental factors on the risk of SARS-CoV-2 infection and a severe course of COVID-19: A prospective, explorative cohort study, Biology Methods & Protocols (2022). DOI: 10.1093/biomethods/bpac030
Zdroj: Oxford University / MedicalXpress.com
….Riziko infekce zvyšovalo aktivní sportování, časté zpívání a plavání ve studené vodě/otužování. ….
Model by měl být vícerozměrný. – Lidé zmínění v těchto aktivitách málo holdují kouření.
(Můj kolega v práci – velmi silný kuřák- kovida nedostal, ale zemřel v létě na rakovinu.)
je fakt, ze bez dalsi analyzy lze tem datum rozumet ruzne a tezko rict, jaky vyklad je spravny. treba lidi sportujici a otuzujici se proste chodi vic ven, coz samozrejme neznamena jen behani kolem domu, ale i traveni vice casu v MHD, a tudiz se nakazi s vetsi pravdepodobnosti? (nebo zpivajici lide si nejak aspon broukaji i mimo domov, pritom hloubeji dychaji…?)