(c) Graphicstock

Ledovce na Zemi existují nepřetržitě po 60 milionů let

Kdy byla naše planeta naposledy zcela bez ledu? Dosud se předpokládalo, že před 26 miliony lety. Podle nového výzkumu na horách Antarktidy však led nezmizel prakticky po celé třetihory.
Ono to tak při záplavě titulků o globálním oteplování nemusí vypadat, ale z pohledu na geologických škálách je dnešní období relativně velmi chladné (i když byla samozřejmě i chladnější, glaciály nebo dokonce „sněhová koule“ v prekambriu). Zaledněné jsou nejen póly, ale i vrcholky hor. V minulosti to zdaleka nebylo pravidlem, někdy ledovce chyběly zcela. V takové mladší křídě (asi před 100 až 66 miliony let) bylo na Zemi až o 20 °C tepleji než v současnosti. Tehdy většinu Antarktidy pokrývaly cca subtropické lesy (ovšem bez krytosemenných dřevin) a žili zde teplomilní dinosauři. (Poznámka: pravda, život na pólech byl tedy stejně omezen, ne sice teplotou, ale půlroční tmou ano.)
Jak se klima během posledních 66 milionů let ochlazovalo, situace se měnila. K nejprudšímu poklesu teploty došlo zhruba před 34 miliony let, kdy se na Antarktidě poprvé vytvořily ledovce, které dnes pokrývají většinu kontinentu až čtyřkilometrovou vrstvou ledu. To nová studie nijak nezpochybňuje, ovšem scénář doplňuje o horské ledovce na Antarktidě. Průzkum Transarktického pohoří má ukazovat, že zrovna zde (tedy nejen u pólu, ale navíc v nadmořské výšce až 4 500 metrů) se první ledovce objevily už před 60 miliony lety a zřejmě zde pak vydržely po celou dobu. Tyto závěry jsou výsledkem analýz na satelitních snímcích místních geologických útvarů. Autoři výzkumu se speciálně soustředili na mapování glaciálních cirků, což jsou velké, ledovcem erodované mísovité prohlubně.
Závěr tedy zní, že Antarktida měla ledovce i v době, kdy byla mnohem teplejší než nyní a i kontinent jako celek byl z větší části pokryt hustými subtropickými nebo „mírnými jehličnatými“ lesy. V té době to byly nejspíš vůbec jediné ledovce na Zemi. Tyto osamocené vysoko položené horské ledovce byly před 34 miliony let pravděpodobně pohlceny většími masami ledu, které se nakonec proměnily v ledovou pokrývku prakticky celého kontinentu. Je pravděpodobné, že souvislejší led v Antarktidě ustoupil ještě jednou během teplého miocénního klimatického optima asi před 15 miliony lety. Tehdy se krátce obnovily izolované horské ledovce, ale celkem nakrátko a pak celý kontinent znovu zmrzl. (Poznámka: to zase souviselo nejenom s vývojem globálních teplot, ale i s tím, že se přerušilo spojení mezi Antarktidou a dalšími kontinenty a do oblasti přestala cirkulovat teplejší voda od rovníku.)

Barr, I.D., Spagnolo, M., Rea, B.R. et al. 60 million years of glaciation in the Transantarctic Mountains. Nat Commun 13, 5526 (2022). https://doi.org/10.1038/s41467-022-33310-z
Zdroj: The Conversation / Phys.org

Zdokonalili konverzi fotonů na vyšší energii

Sluneční světlo obsahuje vysokoenergetické ultrafialové fotony s vlnovou délkou kratší než 400 nm, které lze …

One comment

  1. Stanislav Florian

    Graf teplot za 65 milionů let, miocénní tepelné optimum před 15 mil.roky není velké.
    https://www.3pol.cz/inc/imgresize.php?img=%2Fvar%2Fwww%2F3pol%2Fdata%2Fwww%2F3pol.cz%2Fdata%2Fweb%2Fobr-1-19%2Fteplotni-trendy-poslednich-65-milionu-let.jpg&method=fitbox&nw=1600&nh=1600&rotate=0&jpgquality=85&noresize_small=0&max_enlargement=2

    https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDvoj_kontinent%C5%AF
    „Před 60-55 mil lety Austrálie se odtrhla od Antarktidy a vydala se rychle k severu.“
    Čemuž odpovídá jiné proudění a ochlazení
    Wikipedie :
    „Před 35 mil roky : Jižní Amerika jede na sever a vzdaluje se od Antarktidy, se kterou byla ještě nedávno spojená. Tím poprvé cirkulují oceány kolem Antarktidy, což způsobuje její ochlazování a tvorbu ledovců.“
    V době miocénního optima měla být Arktida bez ledu, ale ledovce Antarktidy zůstaly.
    Panamská šíje vznikla asi pře 3,5 mil roky.
    Změn proudění oceánů bylo asi hodně, ale oddělění Antarktidy a Jižní Ameriky jako příčiny ochazení mělo nastat před 35 mil.roky. Poznámka uvádí před 15 miliony let.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close