Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU) spolupracuje s kolegy v muzeích v Užhorodě a Ivano-Frankivsku na dataci dřevěných kostelů nacházejících se v oblasti Zakarpatské Ukrajiny. Díky sestavení standardní chronologie pro tuto oblast budou moct ukrajinští kolegové přesněji určit dobu vzniku kostelů, stáří použitého dříví a data poslouží i pro paleoklimatické výzkumy.
Se záměrem odebrat vzorky z dřevěných kostelů na území Zakarpatské Ukrajiny a sestavit díky nim standardní chronologii pro tuto oblast oslovil Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií muzea v Užhorodě a v Ivano-Frankivsku v roce 2020. Ze dvou výjezdů si badatelé přivezli 174 vzorků pocházejících z dvanácti, převážně celodubových, kostelů.
„Vzorky se odebírají pomocí Presslerova přírůstového nebozezu. Vybíráme trámy, u kterých je zachován co největší počet letokruhů. Jedná se jak o velké trámy, tak i menší trámy s více úzkými letokruhy, díky tomu získáme více informací. Zároveň se snažíme vybírat trámy, kde je zachovaný takzvaný podkorní letokruh, tedy poslední letokruh, který strom vytvořil před tím, než byl skácen, anebo vzorky, kde je zachována běl, tedy vnější světlejší část dřeva,“ popsala vedoucí výzkumu Irena Sochová.
Díky těmto vzorkům jsou dendrochronologové schopni kostel přesněji datovat, a to buď v rozmezí let, pokud je zachovaná běl, nebo dokonce přesně na roční období daného roku, pokud je zachován takzvaný podkorní letokruh. „Vzorek následně v laboratořích ústavu zbrousíme a na měřicím stole zjišťujeme šířku letokruhu. Tím vytvoříme takzvanou letokruhovou křivku. Ke každému roku máme přiřazenou šířku letokruhů. Máme-li standardní chronologii a srovnáme s ní tyto křivky, tak podle toho můžeme kostel datovat. Křivky zapadnou do té standardní chronologie,“ vysvětluje proces datace Sochová.
Tým vzorky odebíral na Zakarpatské Ukrajině zejména v oblasti kolem měst Užhorod a Mukačevo.
Ukrajinští muzeologové díky spolupráci s odborníky LDF MENDELU získají přesnější dataci kostelů, než jakou měli dosud k dispozici. „Informace o stáří kostelů získávají z literatury či dochovaných záznamů. Dochází k tomu, že sice znají datum, kdy se kostel objevil v dané obci, ale on může být mnohem starší, protože byl například přemístěn z jiné obce. Navíc teď od nás získají také informaci o stáří použitého dříví. To může být totiž starší než samotný kostel. Takovou situaci jsme skutečně i zaznamenali,“ okomentovala význam spolupráce výzkumnice.
S tématem je historicky provázáno i bývalé Československo. „Po připojení Zakarpatské Ukrajiny k Československu po první světové válce bylo pět dřevěných dubových kostelů převezeno ze Zakarpatské oblasti na naše území a už zde zůstaly. I z nich jsme odebrali vzorky pro sestavení standardní chronologie, jejich přesné datování a pro porovnání s kostely na Ukrajině,“ dodala Sochová.
