(c) Graphicstock

Voda, metan a kyslík na detekci mimozemského života nestačí

Občas se objeví tvrzení, že do dvaceti let objevíme mimozemský život… někteří to říkají už právě dvacet let a stále nic.

Pokud nezachytíme signál, nenajdeme život na jiném tělese Sluneční soustavy, nebo Emzáci nepřistanou na Zemi, tak z toho asi nic nebude. To neznamená, že se o zachycení signálů či jiných projevů vyspělých civilizací nemáme snažit.

Konzervativní cesta bude složitější. Nacházíme sice planety v tzv. obyvatelné zóně, ale ta ve skutečnosti o obyvatelnosti planety nic moc neříká. Hodně záleží na podmínkách na povrchu a atmosféře. Právě složení atmosféry bude dalším krokem. Už dnes dokáží vědci zjistit složení atmosféry převážně obřích světů. V budoucnu to bude možné i u menších planet.

Předvoj této nové éry začne už brzy. Družice TESS bude prohledávat celou oblohu a hledat planety u jasných a blízkých hvězd – cíle pro JWST i další budoucí kosmické dalekohledy.

Složení atmosféry nás může upozornit na možný výskyt života, a také nám trochu upřesnit teplotu na povrchu. Složení atmosféry teplotu na povrchu značným způsobem ovlivňuje, jak vidíme na příkladu Venuše.

Pokud má planeta málo vody na povrchu a velmi málo v atmosféře, může být obyvatelná oblast rozšířena směrem k hvězdě. Atmosféra z vodíku může zase obyvatelnou oblast rozšířit směrem od hvězdy a dokonce i mimo ni. Teoreticky totiž mohou existovat podmínky vhodné k životu i na volně se pohybujících planetách bez hvězd, pokud si zachovaly původní atmosféru z vodíku.

Co ukáže na život?

Už dnes je běžné, že když se v atmosféře jednoznačně neobyvatelné planety objeví voda nebo dokonce kyslík, tlačí to novináři do titulků. Voda, kyslík a metan prodávají…

Biosignatury je potřeba vnímat opatrně. Dnes se smějeme novinovým titulkům, ale v budoucnu to bude skutečný problém k řešení. Například kyslík. Na Zemi ho máme spojený s životem, ale na exoplanetě může mít zcela abiotický původ. Zejména na planetách u červených trpaslíků může ultrafialové záření rozbíjet oxid uhličitý nebo vodní páru na kyslík a vodík.

Podobně je na tom metan. V zemské atmosféře má biologický původ, ale stejně tak může vznikat při vulkanické činnosti. Zdrojem metanu mohou být také mikrometeoroidy bohaté na uhlík. V zaprášeném planetárním systému to může utvářet planety s atmosférami bohatými na metan, ale nepůjde o obydlené světy.

Život na naší planetě produkuje tisíce různých plynů – většinou v malém množství, takže těchto plynů není v atmosféře příliš mnoho. Na jiných planetách to ale může být jinak.

Sara Seager a její tým se nedávno zabývali studiem všech možných molekul, které existují v plynné podobě v atmosféře za teplot a tlaku jako na Zemi.

Celkem jde o 14 tisíc molekul, z nichž 2500 jsou uhlovodíky. Cílem je vytvořit komplexní katalog biosignatních plynů a falešných pozitiv, která je doprovází – podobně jako to máme u metanu, který může mít biologický původ, ale také nemusí.

autor: Petr Kubala

Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close