Sciencemag.cz
Doporučujeme
Disk z Nebry, unikátní památka ze samých počátků středoevropské doby bronzové, představuje fascinující objekt. Bronzový základ, k němuž se postupně přitepávalo zlato, znázorňuje Zemi, Slunce, Měsíc a pravděpodobně Plejády. Chytré přenosné počítadlo, s jehož pomocí se daly předpovědět slunovraty (no dobrá, „počítadlo“ jen s velkou nadsázkou, není to strojek z Antikythéry). Nebo dokonce „nejstarší zobrazení vesmíru“.
Předmět se dostal na seznam světového dědictví Unesco se zdůvodněním, že jde o jeden z největších archeologických objevů 20. století.
Viz také: Disk z Nebry, archeoastronomie a teokracie
Problém je ovšem v tom, že nález byl učiněn nelegálně „detektoráři“ (nebo minimálně nelegální bylo potom předmět jen tak vzít a prodat na černém trhu). Celý kontext nálezu je tedy sporný.
Nová studie teď zpochybňuje, že disk z Nebry patří k dalším (snad spolu s ním nějak objeveným) bronzovým předmětům ze starší doby bronzové. Bylo by hezké, kdyby v prostředí na svou dobu velmi vyspělé únětické kultury a navíc kousek od hranic ČR vyrobili lidé někdy před 4 000 lety takto unikátní věc… (skutečně unikátní, proto se předmět pokládal i za novodobý padělek).
Nová studie archeologů z Goethe University Frankfurt a Ludwig-Maximilian University (Mnichov) ale tvrdí, že předmět pochází spíše z rané doby železné. Do té už prý má disk z Nebry celkem zapadat (ze stejné doby jsou příslušné techniky přepočtů měsíčních s slunečních cyklů zaznamenány i písemně, z Babylonie, o něco později z Řecka), nejde tedy o ojedinělou věc, která předběhla dobu, navíc ve Střední Evropě, jinak periferní vůči civilizacím ve východním Středomoří.
Zdůvodnění nového zařazení: samotný disk nelze jednoduše datovat fyzikálními metodami. Místo zkoumané při následných vykopávkách na základě vágních informací od původních nálezců nejspíš není skutečným místem nálezu. Neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že disk z Nebry a meče, sekery a náramky z doby bronzové tvoří soubor společného původu. Z toho důvodu by se měl disk z Nebry datovat „individuálně“, jako bychom o něm nic nevěděli, čistě podle toho, kam by nejlépe zapadl – což má být až doba železná.
Ale ještě uvidíme, předešlá argumentace trochu připomíná důkaz kruhem. Lze předpokládat, že diskuse o disku z Nebry tímto není u konce. Datování do doby bronzové se opíralo i o shodu v izotopovém složení v bronzu disku a oněch dalších údajně doprovodných předmětů, které z doby železné určitě nepocházejí (bronzové zbraně).
Rupert Gebhard & Rüdiger Krause, Critical comments on the find complex of the so-called Nebra Sky Disk. Archäologische Informationen. (2020)
Zdroj: Goethe University Frankfurt am Main / Phys.org a další
Poznámka: O mnohých „ikonických“ archeologických památkách se dnes pochybuje – když ze uvádějí disky, pak třeba o disku z Faistu. Z mínojské doby i o kněžce s hady. Sporné jsou lúvijské nápisy. I cosi z Catal Huyuku je snad podvod. „Upíři“ z Čelákovic u Prahy jsou možná pozůstatky z popraviště až novověkého – ne že by šlo o podvrh, ale nová interpretace závažnost (zajímavost, význam…) nálezu rozhodně snižuje. A zase jiný případ nejasnosti je Býčí skála, kde se nezpochybňuje datování, ale „co se to tam vlastně tehdy stalo“. (A to pomiňme třeba „aztéckou křišťálovou lebku“, tedy věci spjaté primárně se záhadologií, kde odborníci asi jasno mají.)
