(c) Graphicstock

Diverzita hub na na rozdíl od rostlin a živočichů není nejvyšší v tropech

Časopis Nature Communications zveřejnil nedávno článek, jehož hlavními autory a řadou spoluautorů je řada českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Studie je metaanalýzou globální distribuce hub a ukazuje, že jejich distribuce je zásadně ovlivňována klimatickými faktory.
Nástup metod masivního paralelního sekvenování (high-throughput sequencing) před více než deseti lety změnil naše možnosti v popisování komplexních druhově extrémně bohatých mikrobiálních společenstev. Díky tomu v posledních letech významně přibývá studií, popisujících společenstva hub na zemi: jsou jich ročně publikovány desítky až stovky. Myšlenka využít doposud nashromážděná sekvenační data ze studií popisujících společenstva hub v půdách celého světa iniciovala vznik naší práce recentně publikované v časopise Nature Communications.
Je nasnadě, že takovýto přístup má i řadu problémů: je potřeba standardizovat výchozí údaje o zkoumaných lokalitách, je nutné vzít v úvahu limitace jednotlivých prací a vyřešit problémy s jejich kompatibilitou. „V naší studii jsme shromáždili údaje o výskytu půdních hub ve více než 3000 vzorcích půdy z celého světa, dohromady obsahující 66 milionů jednotlivých pozorování, náležejících několika tisícům druhů hub. Pro každý vzorek bylo možné z globálních databází získat údaje o lokálním klimatu, vegetaci a vybraných půdních vlastnostech. Tyto údaje byly následně využity ke stanovení jejich vlivu na rozšíření jednotlivých druhů hub. Stejné údaje také umožnily porovnat diverzitu hub mezi lokalitami,“ popisuje jeden ze dvou sdílených prvních autorů studie Petr Kohout z Přírodovědecké fakulty UK a Mikrobiologického ústavu AV ČR.
Zatímco diverzita rostlin a živočichů dosahuje nejvyšších hodnot v tropech, naše studie ukazuje, že diverzita hub podobné zákonitosti nesleduje. Naopak nejvyšší hodnoty houbové diverzity byly zaznamenány v temperátních oblastech severní polokoule. Přestože vegetační a půdní parametry také ovlivňují rozšíření hub, největší význam mají klimatické proměnné, zahrnující jak teploty, tak úhrny srážek. Pokud se podíváme na houby, lišící se způsobem výživy, jako jsou například saprotrofové, patogenní houby či mykorhizní houby (žijící jako symbionti rostlinných kořenů, kteří pomáhají rostlinám získávat vodu a minerální živiny z půdy), zjistíme, že vlivy klimatu se projevují s různou intenzitou. Zatímco mykorhizní houby mají úzká klimatická optima, další skupiny hub, včetně fytopatogenních druhů, jsou ke klimatu tolerantnější. Můžeme se tedy obávat, že potenciální změny klimatu mohou negativně ovlivnit výskyt mykorhizní hub, které usnadňují život rostlinám, zatímco patogenní druhy, které stejné rostliny napadají, budou ovlivněny méně.

Větrovský, T., Kohout, P., Kopecký, M. et al. A meta-analysis of global fungal distribution reveals climate-driven patterns. Nat Commun 10, 5142 (2019) doi:10.1038/s41467-019-13164-8

tisková zpráva Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Objevena první obří planeta u bílého trpaslíka

Vypařování atmosféry exoplanety podobné Neptunu. Vědcům se pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close