Archiv článků: sekvenování

Gigantické genomy rostlin: temná hmota v DNA

Celková délka molekul DNA v jádrech rostlinných buněk, tzv. genom, se mezi druhy liší více než 2000x. Velikost genomu přitom není úměrná počtu genů, který je u všech vyšších rostlin řádově stejný, ani velikosti a složitosti rostliny. Mechanizmus vzniku gigantických genomů rostlin objasňuje studie mezinárodního týmu vědců, která právě vyšla …

více »

Strojové učení pro vyhledávání v genomu

Genomické oblasti, které kódují malé molekuly RNA, vykazují charakteristické vzorce v jejich sekvenci, sekundární struktuře a evoluční konzervaci. Tým bioinformatiků z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Panagiotisem Alexiou, nedávno vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum s názvem MuStARD. Nástroj využívá moderních metod strojového učení, a to konkrétně populární …

více »

Sekvenování nové generace a bioinformatika zpřesní analýzu nádorů

NGS umožňuje analyzovat celý lidský genom v jediném sekvenčním experimentu nebo analyzovat epigenetické faktory. Bioinformatici z brněnského vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity uspěli ve čtvrté veřejné soutěži na podporu aplikovaného výzkumu TAČR ZÉTA. Multidisciplinární tým vědců vedený řešitelem projektu bioinformatikem Vojtěchem Bystrým vyvíjí počítačovou aplikaci na integraci genomických a transcriptomických …

více »

Životnost Homo sapiens podle DNA je 38 let

K výsledku 38 let dojdeme na základě analýzy toho, jak se lidská DNA methyluje. Mimochodem, neandrtálci a denisované jsou na tom podobně, alespoň při použití příslušné metody. U savců má přibližně platit, že stupeň methylace DNA odpovídá maximální délce života jedinců daného druhu. Stárnutí totiž odpovídá mj. epigenetickým změnám, tj. …

více »

Jak viry ovládají sladké vody

Mikrosvět sladkovodních jezer a nádrží stále patří mezi velmi málo probádané oblasti. Minimum informací dosud máme i o těch nejpočetnějších zástupcích sladkých vod – o virech. Studium sladkovodních virů je totiž obtížné zejména proto, že ani neznáme všechny jejich hostitele. Posun ve výzkumu v posledních letech přinesla až nová genetická …

více »

Diverzita hub na na rozdíl od rostlin a živočichů není nejvyšší v tropech

Časopis Nature Communications zveřejnil nedávno článek, jehož hlavními autory a řadou spoluautorů je řada českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Studie je metaanalýzou globální distribuce hub a ukazuje, že jejich distribuce je zásadně ovlivňována klimatickými faktory. Nástup metod masivního paralelního sekvenování (high-throughput sequencing) před více …

více »

V Olomouci mají unikátní sekvenátor DNA

V jednom běhu přečte nový přístroj 6 tisíc miliard bází DNA, v centru pozornosti výzkumníků bude genom ječmene. V tuzemsku ojedinělou laboratoř pro sekvenování DNA vybudovalo Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), které sdružuje výzkumné týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, …

více »

Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací

Starodávná DNA je genetická informace, kterou vědci získali z cenných archeologických nálezů a jejíž stáří se pohybuje mezi 2 – 30 000 lety. Takové vzorky nyní katalogizuje nová specializovaná databáze, která je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. Připravili ji vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a obsahuje také interaktivní mapu …

více »

Jak se vlastně měří podobnost DNA?

Co znamená, když se řekne, že „Člověk a šimpanz sdílí 98 % svých genů“? Kdybychom chtěli zjistit, jak blízce příbuzná si je jakákoli dvojice druhů, třeba jak jsou si příbuzní ježek a opice, ideálním způsobem, jak to provést, by bylo podívat se na kompletní molekulární „text“ každého genu každého z …

více »

Jak přečíst problematické úseky v DNA

zdroj: brian0918&#153, wikipedia, licence obrázku public domain

Moderní vědecké metody umožňují “přečíst” najednou téměř kompletní dědičnou informaci organizmu. Téměř. Oříšek představují tzv. repetitivní sekvence – části, které obsahují velké množství stejných, stále se za sebou opakujících úseků. Dosud používané metody totiž neumožňovaly určit přesný počet, ani délku těchto opakování. Tento problém vyřešil až počítačový program TAREAN, vyvinutý …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close