Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jupiterův měsíc Europa obsahuje pod ledovou krustou téměř jistě oceán kapané vody. Europu pokládáme ve Sluneční soustavě za jedno z nejnadějnějších míst pro hledání života (mimozemského, ale přitom cca pozemského typu). Nová studie ale pravděpodobnost/možnost života na Europě zpochybňuje.
Paul Byrne (Washington University, St. Louis) a jeho kolegové došli k závěru, že Europa, alespoň v současnosti, postrádá podmořskou aktivitu potřebnou k podpoře života. Na základě výpočtů, které zohledňují velikost měsíce, složení jeho skalnatého jádra a gravitační síly Jupitera, vědci dospěli k závěru, že Europa pravděpodobně postrádá tektonický pohyb, teplé hydrotermální průduchy nebo jakoukoli jinou podmořskou geologickou aktivitu.
„Kdybychom mohli prozkoumat tento oceán pomocí dálkově ovládané ponorky, předpokládáme, že bychom na mořském dně neviděli žádné nové zlomy, aktivní sopky ani vývěry horké vody. Z geologického hlediska se tam dole toho moc neděje,“ uvádí P. Byrne.
Vědci v rámci výzkumu zkombinovali známá fakta o Europě s dedukcemi odvozenými z geologie Země a jiných těles, včetně našeho Měsíce. Ledová kůra na Europě je podle odhadů 15 až 25 km silná a oceán pokrývá celý měsíc do hloubky až 100 km. I když je Europa o něco menší než náš Měsíc, pravděpodobně má mnohem více vody než Země.
Pod ledem a vodou se nachází kamenné jádro podobné zemskému. Zatímco jádro Země ale stále „hoří“, Byrne a jeho spolupracovníci vypočítali, že veškeré (? viz v poznámkách) teplo z jádra Europy uniklo již před miliardami let.
Tým také počítal gravitační síly Jupitera, které mohou být dostatečně silné, aby udržely měsíc geologicky aktivní. Na nejvnitřnějším velkém měsíci Io Jupiterova gravitace vyvolává slapové jevy a ohřívá horniny pod ledovým povrchem. Io je ve skutečnosti tělesem s nejvyšší sopečnou aktivitou ve Sluneční soustavě. Přílivy a odlivy na Io jsou obzvláště silné, protože měsíc má nepravidelnou oběžnou dráhu, která ho periodicky přibližuje k Jupiteru. Naopak oběžná dráha Europy je ale relativně stabilní a vzdálená, což snižuje pravděpodobnost vzniku podstatných slapových sil.
„Ano, Europa pravděpodobně vykazuje určité slapové zahřívání, proto není zcela zamrzlá,“ říká Byrne. „A v dávné minulosti mohla být zahřívána mnohem více. Dnes však nevidíme žádné sopky tryskající z ledu, jako je tomu na Io, a naše výpočty naznačují, že slapové efekty nejsou dostatečně silné, aby vyvolaly jakoukoli významnou geologickou aktivitu na mořském dně.“
Geologie klidného mořského dna Europy podle Byrnea příliš nepodporuje existenci současného života pod ledem. „Zdá se, že tam prostě není energie potřebná k podpoře života, alespoň v současnosti.“
Paul Byrne, Little to no active faulting likely at Europa’s seafloor today, Nature Communications (2026). DOI: 10.1038/s41467-025-67151-3. www.nature.com/articles/s41467-025-67151-3
Zdroj: Washington University in St. Louis / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky:
Kdyby už život jednou existoval, bez hydrotermálních průduchů (nebo podobné aktivity) na dně by se udržet už dokázal nemohl? Nejsou zde nějaké další gradienty?
Takže Europa už nemá horké jádro?
