(c) Graphicstock

Dopad obřího meteoritu mohl kdysi dávno životu spíše pomoci

Impakty asteroidů a dalších těles představují ničivé události, které stojí za (některými) masovými vymíráními. Tím dochází zase obvykle k následnému zrychlení evoluce. Speciálně před více než 3 miliardami let mohla taková událost fungovat ještě jinak, bez vymírání.
Nadja Drabon z Harvardu uvádí, že před asi 3,26 miliardami let došlo k impaktu obřího meteoritu, tzv. událost S2, jejíž stopy jsou dodnes patrné v oblasti Barberton Greenstone v Jihoafrické republice.
Sedimentologie, geochemie a analýza složení izotopů uhlíků vykresluje podle autorů studie následující scénář: Meteorit S2, který byl podle odhadů až 200krát větší než ten z konce křídy (asi míněno ve smyslu hmotnosti?), vyvolal tsunami, která promíchala oceán a spláchla trosky z pevniny do pobřežních oblastí. Teplo z dopadu způsobilo vyvření nejsvrchnější vrstvy oceánu a zároveň ohřálo atmosféru. Vše zahalil hustý oblak prachu, který zastavil veškerou probíhající fotosyntézu.
Život tehdejších bakterií se ale po katastrofě rychle vrátil do normálních kolejí. A nejen to. Následně došlo k prudkému nárůstu populací jednobuněčných organismů, a to kvůli zvýšené dostupnosti fosforu a železa. Železo bylo pravděpodobně vyvrženo z hlubin oceánu do mělkých vod výše zmíněnou tsunami (mluvíme o dvojmocném železu rozpustném ve vodě; nacházíme se ještě v období „před kyslíkem“) a fosfor byl na Zemi dodán samotným meteoritem a zvýšeným zvětráváním a erozí na pevnině. Především bakterie metabolizující železo by se v bezprostřední době po dopadu mohly prosperovat a dále se vyvíjet. Tento posun byl zřejmě krátkodobý, ale i tak podle hlavní autorky studie ukazuje, že především v rané fázi biologické evoluce mohly podobné katastrofické až kataklyzmatické události rozkvět života spíše podporovat.

Drabon, Nadja et al, Effect of a giant meteorite impact on Paleoarchean surface environments and life, Proceedings of the National Academy of Sciences (2024). DOI: 10.1073/pnas.2408721121. doi.org/10.1073/pnas.2408721121
Zdroj: Harvard University / Phys.org

Poznámky PH: Jenomže zkusme se na to podívat jinak. Ovlivnila událost evoluci jako celek? (Což impakt, který přispěl ke konci dinosaurů, bezpochyby ano, alespoň z našeho antropocentrického nebo savcocentrického hlediska.) Samozřejmě těžko říct, ale moc to na to nevypadá. Tehdy trvalo zrovna celkem „plonkové“ období, kdy se toho moc nedělo, alespoň pokud víme. Vynález fotosyntézy bude spíše starší, vzestup koncentrací kyslíku a vznik eukaryotických buněk mnohem mladší…

Polární dinosauři nebyli větší

Vlci žijící na dalekém severu jsou mohutnější než jejich kolegové z mírného pásma. Má to …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *