Neexistuje jenom placebo, ale také „nocebo“ – tedy stejný efekt, který ale pacientovi škodí. Pokud jste přesvědčeni, že dražší léky jsou účinnější než generika, bude totéž prý platit i pro nežádoucí vedlejší účinky.
Vedoucí následující studie publikované v Science byla Alexandra Tinnermann, neuroložka z University Medical Center Hamburg-Eppendorf. Vědci podali pacientům dva fiktivní léky (krémy) na svědění kůže, Solestan® Creme a Imotadil-LeniPharma Creme. První vypadal jako drahý přípravek v elegantní škatuli, druhý jako běžný prostředek. Lidem vědci mazali oba „léky“ na předloktí a přitom jim sdělili, že výsledkem aplikace může být zvýšená citlivost pokožky na bolest (což fungující léky proti svědění skutečně běžně způsobují).
Potom experimentátoři lidem na pokožku přikládali teplé předměty (45 C). Skupina, která dostala „drahý lék“, reportovala větší související bolest. Vyjádření bylo provázeno i zvýšenou aktivitou v prefrontální kůře mozku – tam, kam se lokalizuje i „kladný“ účinek placeba – ale i v té části míchy, která se aktivuje jako reakce na bolest. Což je zvlášť zajímavé; mnozí specialisté vyjadřují jako reakci na výsledky výzkumu překvapení, protože naše víry a přesvědčení jistě korespondují s mozkovou aktivitou, ale v tomto případě, když bolest prošla míchou, byla „skutečná“, nikoliv že si ji lidé „jen namlouvali“.
Možný závěr: Mají-li lidé velký strach z vedlejších účinků, možná by jim udělalo lépe, kdyby jim doktor předepsal něco, co bude vypadat levně a úplně obyčejně, jako houska na krámě.
Zdroj: Science AAAS
Poznámka PH: Navíc by se dalo dodat, že nocebo efekt může být i významnější než samotné „kladně fungující“ placebo. Schválený lék by měl dosahovat svého efektu exaktně a prokazatelně, takže účinkovat by měl i bez placeba. Naproti tomu výčet vedlejších účinků bývají spíše takové „právní kličky“ pro jistotu – „může se vyskytnout“ apod. Vedlejší účinky mají navíc hodně subjektivní povahu, podrážděnost, bolest hlavy, špatně od žaludku, únava – to si pacient namluví jedna dvě.