Sciencemag.cz
Doporučujeme
Na Marsu objevili něco, co má být dosud nejblíže „důkazu života“. V dávném marsovském jezeře se nacházejí „potenciální biosignatury“ a podle nové studie zde „docházelo k mikrobiálním procesům“. K takovému závěru došla studie NASA, v jejímž vědci z Imperial College London analyzovali v marťanských horninách řadu minerálů a organických látek.
„Geologické rysy objevené ve formaci Bright Angel v kráteru Jezero na Marsu úzce souvisejí s organickým uhlíkem,“ pokračuje dále tisková zpráva.
Autoři studie ovšem netvrdí, že jde nutně o objev života – příslušné vzorky hornin by bylo potřeba analyzovat na Zemi (viz dále).
Rover Perseverance od roku 2021 zkoumá kráter Jezero o šířce 45 kilometrů, místo vybrané proto, že se v něm kdysi nacházelo obrovské jezero a říční delta.
Nová studie se zaměřuje na Bright Angel, výrazně světlý výběžek v kráteru nacházející se v říčním údolí, které zásobovalo vodou jezero Jezero. Při průjezdu údolím Neretva Vallis narazilo vozítko Perseverance na silnou vrstvu jemnozrnných bahnitých hornin a bahnitých konglomerátů. Podrobná analýza těchto hornin byla provedena pomocí přístrojů Planetary Instrument for X-ray Lithochemistry (PIXL) a Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics & Chemicals (SHERLOC). Díky zmapování typů a rozložení různých sedimentárních hornin v Bright Angel se výzkumníkům podařilo rekonstruovat prostředí, ve kterém se tyto bahnité horniny usadily. Analýza odhalila řadu sedimentárních struktur a textur, které naznačují prostředí okraje jezera a dna jezera, včetně složení bohatého na minerály, jako je křemík a jíly – což je opakem scénáře řeky, kde by rychle tekoucí voda tyto drobné částice odnesla.
Závěr tedy zní, že na dně říčního údolí byly objeveny jezerní usazeniny. Tento objev může naznačovat období v historii kráteru Jezero, kdy bylo samotné údolí zaplaveno, což vedlo ke vzniku tohoto potenciálně obyvatelného jezera. (Poznámka PH: Poněkud zamotané…)
Vědci poté obrátili svou pozornost na samotné bahnité horniny. Uvnitř těchto hornin objevili milimetrové struktury velmi bohaté na fosforečnany železa a sulfidy železa (pravděpodobně vivianit – hydratovaný fosforečnan železnatý – a greigit, sulfid železnato-železitý). Ty se zřejmě vytvořily redoxními reakcemi za účasti organických sloučenin, za nimiž ovšem vedle života mohla stát i abiotická chemie.
Tím však vše neskončilo. Vytvoření tohoto specifického typu oxidovaného sedimentu bohatého na železo a fosfor bylo nezbytným předpokladem pro vznik složek pro následné reakce. Jelikož tyto složky odrážejí vedlejší produkty mikrobiálního metabolismu pozorované na Zemi, lze je považovat za přesvědčivou potenciální biosignaturu, což zvyšuje pravděpodobnost, že na Marsu kdysi existoval mikrobiální život.
Asi jediným způsobem, jak rozhodnout, respektive dostat se dál, by byla doprava těchto vzorků na Zemi a jejich další analýza zde. Společný projekt NASA a ESA Mars Sample Return by se měl odehrát ve 30. letech.
Matthew Cook, ředitel kosmického průzkumu britské Space Agency, shrnuje: „Tento objev je významným krokem v našem porozumění Marsu a potenciálu dávného života mimo Zemi. Chemické signatury identifikované v těchto marťanských horninách jsou první svého druhu, které mohou odrážet biologické procesy známé ze Země. Představují dosud nejslibnější důkaz o tom, že Mars mohl mít kdysi podmínky vhodné pro mikrobiální život.
Joel Hurowitz, Redox-driven mineral and organic associations in Jezero Crater, Mars, Nature (2025). DOI: 10.1038/s41586-025-09413-0. www.nature.com/articles/s41586-025-09413-0
Janice L. Bishop et al, Mystery Martian minerals hint at the planet’s complex geochemical past, Nature (2025). DOI: 10.1038/d41586-025-02597-5, doi.org/10.1038/d41586-025-02597-5
Zdroj: Imperial College London / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámka: To, že dávný Mars (alespoň tu a tam) podmínky vhodné pro mikrobiální život pozemského typu, je snad celkem jasné…?
