Sciencemag.cz
Doporučujeme
Americký Public Health Institute a další instituce v USA provedly studii popisující účinnost jednotlivých vakcín proti COVID-19. Výsledky se týkají specifického vzorku lidí, amerických veteránů, do studie jich ovšem zato bylo zahrnuto opravdu hodně, přes tři čtvrtě milionu.
Míra ochrany proti jakékoliv infekci COVID-19 (PH? tj. míní se zřejmě bez ohledu na mutaci koronaviru a závažnost onemocnění) se snížila u všech typů vakcín, z průměrých 87,9 % v únoru na 48,1 % v říjnu 2021. Největší pokles účinnosti byl zaznamenán u vakcíny Janssen (Johnson & Johnson), kde ochrana proti infekci klesla z 86,4 % v březnu na 13,1 % v září. Pokles účinnosti u vakcíny PfizerBioNTech byl z 86,9 % na 43,3 %, u přípravku Moderna došlo k poklesu z 89,2 % na 58 %. Data se interpretují tak, že pokles účinnosti je především výsledkem toho, že v USA ve sledovaném období převládla mutace koronaviru Delta.
Co se týče rizika úmrtí, ve skupině do 65 let chránily vakcíny následujícím způsobem: Pfizer 84,3 %, Moderna 81,5 % , Janssen 73 %. Celkově 81,7 %. U osob starších 65 let vakcíny snižovaly riziko úmrtí celkově o 71,6 % (Moderna 75,5 %, Pfizer měl účinnost 70,1 % a Janssen 52,2 %).
Barbara A. Cohn et al, SARS-CoV-2 vaccine protection and deaths among US veterans during 2021, Science (2021). DOI: 10.1126/science.abm0620
Zdroj: Public Health Institute / MedicalXpress.com
Tým, který vedli James Davies a Jim Hughes z Oxfordské univerzity, identifikoval gen LZTFL1 až dvakrát zvyšující pravděpodobnost respiračního selhání v případě onemocnění COVID-19. Podle studie publikované v Nature Genetics tento gen má až 60 % obyvatel jižní Asie. To vysvětluje jednak zvýšený zásah, který má koronavirus v některých skupinách obyvatel ve Velké Británii, ale také v Indii. Ovšem i u Evropanů (PH: respektive spíš „Britů evropského původu“) je četnost tohoto genu asi 15 %.
Příslušný gen se nachází na chromozomu 3 a uvedené vyšší riziko se vztahuje k dospělým mladším 65 let. Nový výzkum odhaluje, jak přesně tato genetická varianta působí. Netýká se části DNA přímo odpovídající syntéze proteinu, ale té, která reguluje aktivitu jiného genu. Konkrétní místo v genomu bylo poměrně obtížné odhalit, nakonec se to podařilo až pomocí strojového učení/umělé inteligence.
Rizikovější verze genu zřejmě brání výstelkovým buňkám v plicích a dýchacích cestách správně reagovat na virus. Nijak ale neovlivňují imunitní systém, takže na vakcíny lidé s tímto genem reagují normálně a ty by jim měly taktéž normálně pomoci snížit riziko.
Damien J. Downes et al, Identification of LZTFL1 as a candidate effector gene at a COVID-19 risk locus, Nature Genetics (2021). DOI: 10.1038/s41588-021-00955-3
Zdroj: University of Oxford / MedicalXpress.com
