Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. To je v Evropě asi nejčastější příčina nákazy hepatitidou typu E. Tato virová nemoc může mít fatální následky zejména pro pacienty s oslabenou imunitou. Počty lidí s hepatitidou E jsou oproti předchozím rokům dvojnásobné. Ve srovnání s covidovými roky pak vzrostl dvakrát i počet odhalených žloutenek typu C. Problematiku připomíná každý rok 28. července Světový den hepatitidy.
Hepatitida E byla dříve častou nemocí pouze v zemích s nízkým hygienickým standardem, protože se zde šířila především kontaminovanou vodou nebo kvůli nesprávné hygieně rukou. V Evropě, kde počet nových případů nečekaně roste, však bývá hlavním zdrojem nákazy infi-kované vepřové maso nebo zvěřina, které nebylo dostatečně tepelně upraveno. “Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je proto velmi důležité zachovat hygienické standardy, umývat zeleninu, dostatečně tepelně upravovat maso a v ze-mích s nižším hygienickým standardem pít jen balenou vodu,” apeluje doc. MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D., zástupkyně přednosty pro klinickou hepatologii Kliniky hepatogastroentero-logie IKEM. V letech 2021 a 2022 bylo hlášeno Státním zdravotním ústavem 200, resp. 300 nových případů a v loňském roce už to bylo 684 nových nákaz hepatitidou E.
Na hepatitidu E by si měli dávat pozor zejména lidé, kteří mají oslabený imunitní systém. Například ti, kteří jsou po transplantaci orgánů, nemocní, kteří užívají imunosupresiva pro nějaké autoimunní onemocnění nebo nemocní, kteří podstupují protinádorovou chemote-rapii. Pro zdravého člověka nepředstavuje žloutenka E tak velké riziko. Problém nastává u pacientů, u kterých přejde hepatitida E do chronického stadia, mají ji více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. “U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy – rychlé vazivovatění jater směrem k cirhóze. Již po roce chronického onemocnění může mít pacient cirhózu jater s příznaky dekompenzace, s tekutinou v břiše, může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována. Proto na ni musíme myslet.” říká doc. Fraňková. Rozvojem jaterního selhání díky nepoznané hepatitdě E jsou ohroženi zejména pacienti dostávající protinádorovou chemoterapii, která oslabuje imunitu. Přerušení protinádorové léčby kvůli selhání jater pak snižuje šanci na vyléčení onkologické choroby. „V hemato-onkologii již řadu let platí pravidlo, že každý pacient musí mít před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Odhalíme tak všechny bezpříznakově probíhající virové hepatitidy. Moderní léčba virových hepatitid je vysoce účinná a je-li podána současně s chemoterapií, zbaví pacienta rizika rozvoje selhání jater, umožní podaní protinádorové léčby bez omezení či přerušení. Je pro nás důležité, aby spolupracující hepatolog zahájil léčbu našich pacientů trpících současně virovou hepatitidou bezodkladně,“ popisuje prof. MUDr. Tomáš Kozák, Ph.D., přednosta Hematologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady.
Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné hepatitidy E i dalších virových hepatitid. Stejně je tomu u hepatitidy C (HCV), která je v Česku nejvíce rozšířená. S touto virovou nákazou, které se říká také tichý zabiják, se u nás potýká asi půl procenta populace. Problém je v tom, že 75 % z nich o tom neví. “Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že může roky probíhat zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění – tedy jaterní cirhózu, a to může vést až k transplantaci jater. V posledních 10 letech se dá HCV infekce zcela vyléčit přímo působícími antivirotiky. Léčba trvá obvykle 8–12 týdnů. Nákaza se dá potvrdit jen přímým průkazem viru, tzv. PCR testováním. V IKEM dokážeme získat výsledek PCR testu během hodiny. Člověk tak nemusí dlouho čekat na zahájení léčby. Po léčbě hepatitidy C je důležité se nechat otestovat i 3 měsíce po jejím skončení, kdy se potvrdí, zda byla léčba úspěšná a virus je úplně pryč,” popisuje doc. MUDr. Jan Šperl, CSc. zástupce přednosty pro výzkum a výuku a odborný garant léčby virových hepatitid na Klinice hepatogastroenterologie IKEM.
Minulý rok bylo nahlášeno v České republice 1300 nových případů žloutenky C, nejvíce v historii. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Nárůst může být ovlivněn stále se zvyšujícím testováním osob, které se léčí z drogové závislosti v tzv. nízkoprahových službách. „Léčba virových hepatitid má na naší klinice dlouhou tradici, ale její podoba se v posledních 10 letech zásadně změnila. Díky plošnému očkování v ČR již téměř nevidíme nové případy hepatitidy B, rostou počty léčených hepatitid C a E. Ve spolupráci s onkology a dalšími odborníky léčíme pacienty s virovými hepatitidami, kteří současně trpí jinou vážnou chorobou. Podařilo se nám ve spolupráci s nefrology zcela eliminovat hepatitidu C v hemodialyzačních střediscích. Ve spolupráci s adiktology léčíme i bývalé uživatele drog a tím pomáháme jejich návratu do společnosti a do práce. Do budoucna se chceme více věnovat osvětě a přivést k testování osoby, které se v minulosti mohly s virem hepatitidy C
