Sciencemag.cz
Doporučujeme
Eskymáci (Inuité) mají mít ve svém jazyce kdovíkolik výrazů pro sníh. Jenže zase podle jiné empirie to celé má být prostě blbost. Lidé, kteří skutečně žili mezi Eskymáky, tuto představu vyvraceli (podle Robert J. Sternberg: Kognitivní psychologie, Portál 2002). No a teď máme zase další výzkum, že prý to tak je. Tady k samotné studii…
Tedy z překladu příslušní tiskové zprávy:
Testovali jsme 163 vazeb mezi jazyky a pojmy, které jsme čerpali z literatury. Sestavili jsme digitální datovou sadu 1574 dvojjazyčných slovníků, které překládají mezi angličtinou a 616 různými jazyky. Vzhledem k tomu, že mnoho z těchto slovníků bylo stále chráněno autorskými právy, měli jsme přístup pouze k počtům, jak často se konkrétní slovo v jednotlivých slovnících objevuje.
Naše zjištění potvrzují většinu souvislostí, na které výzkumníci upozorňovali již dříve, včetně toho, že hindština má mnoho slov souvisejících s láskou a japonština mnoho slov souvisejících se závazky a povinnostmi. Zvláště nás zajímalo ověření myšlenky, že inuitské jazyky mají mnoho slov pro sníh. Toto notoricky známé tvrzení bylo dlouho zkreslováno a zveličováno. Bylo dokonce odmítáno jako „velký eskymácký slovní podvod“, přičemž někteří odborníci tvrdí, že to prostě není pravda.
Slovník východokanadské inuktitštiny obsahuje výrazy jako kikalukpok, což znamená „hlučná chůze po tvrdém sněhu“, a apingaut, což znamená „první sníh“. Do první dvacítky jazyků s výrazem „sníh“ se dostalo i několik dalších aljašských jazyků, například ahtena, dena’ina a středoaljašský jupík, a také japonština a skotština. (Poznámka PH: dena’ina bude téměř jistě jazyk Indiánů skupiny „na dené“, kam patří i Apačové a Navahové, kteří se posunuli výrazně k jihu; jazyky na dené se mimochodem pokládají také za jednoznačně příbuzné sibiřským.)
Přestože všechny jazyky s nejvyšším skóre pro „sníh“ se používají v zasněžených oblastech, jazyky s nejvyšším skóre pro „déšť“ nepocházely vždy z nejdeštivějších částí světa.
Například v Jihoafrické republice je průměrné množství srážek, ale jazyky z této oblasti, jako jsou Nyanja, East Taa a Shona, mají mnoho slov souvisejících s deštěm. Je to pravděpodobně proto, že na rozdíl od sněhu je déšť důležitý pro přežití člověka – což znamená, že lidé o něm mluví i v jeho nepřítomnosti.
Temuulen Khishigsuren et al, A computational analysis of lexical elaboration across languages, Proceedings of the National Academy of Sciences (2025). DOI: 10.1073/pnas.2417304122
Zdroj: The Conversation / Phys.org
Poznámky PH:
Pro zastánce politické korektnosti, že slovo Eskymák je urážlivé. Je odvozeno od toho, jak Inuity nazývali sousedé (Indiáni). Znamená prý jedlík syrového masa. Neshledávám na jedlictví syrového masa nic pohoršujícího, viz tataráky. Mnohá označení okolních skupin jsou (potenciálně) urážlivá – viz v češtině Němec (někdo, kdo neumí pořádně mluvit, jako by byl němý). Navíc Eskymák je v češtině spojeno se zmrzlinou, „eskymo“ – což je snad konotace jednoznačně pozitivní :-).
Jinak ad slova, asi stojí za to rozlišovat mezi množstvím výrazů a frekvencí použití. Dejme tomu: zde všichni pili pivo, ale do nějaké doby to bylo prostě pivo, bez různorodosti stylů. Když někde v pouští oblasti prší, je to jistě velmi významné, ale je třeba mít kvůli tomu 100 různých slov pro déšť?
No, nejlepší pointa by ovšem byla dle seriálu Co / kdyby: Celé je to výmysl: žádní Eskymáci neexistují, kdo by v tak nelidských podmínkách taky žil, že jo :-).
