Archiv článků: jazyky

Jazyky v tropech jsou prý hlasitější

Lingvista Søren Wichmann z Kiel University a jeho kolegové došli na základě statistického rozboru k závěru, že průměrná teplota prostředí ovlivňuje hlasitost některých zvuků lidské řeči. „Obecně platí, že jazyky v teplejších oblastech jsou hlasitější než jazyky v těch chladnějších.“ „Na jedné straně suchý studený vzduch představuje výzvu pro tvorbu …

více »

Interpunkce pod lupou: v různých jazycích rychle vznikly podobné statistické charakteristiky

Analýza 7 evropských jazyků ukázala, že v jejich psané formě se použití interpunkce řídí stejným statistickým rozdělením. Do interpunkce vědci z Ústavu jaderné fyziky Polské akademie věd v Krakově započítávali 10 „oddělovačů“ – tečku, tři tečky, čárku, středník, pomlčku, otazník, vykřičník, dvě závorky a uvozovky. Zkoumaly se dva soubory textů. …

více »

V Chattušaši objevili text v dosud neznámém indoevropském jazyce

Archeologové z Německého archeologického ústavu objevili v chetitském hlavním městě Chattušaši klínopisnou tabulku, v níž je zaznamenán text v dosud neznámém indoevropském jazyce. V lokalitě bylo dosud nalezeno asi 30 000 klínopisných tabulek. Většina textů je (nepřekvapivě) psána v chetitštině, nejstarším doloženém indoevropském jazyce. Na nově objevené tabulce je ale …

více »

Souvisí složitost gramatiky jazyků s podílem cizinců?

Různé jazyky se výrazně liší v tom, kolik gramatických kategorií (rozlišování) používají. Podstatné rozdíly přitom často existují i mezi blízce příbuznými jazyky. Například v islandštině na jedné straně se skloňuje podstatně více než v příbuzné švédštině, dánštině či norštině. „Jedna z prominentních hypotéz o tom, proč některé jazyky mají složitější …

více »

Nová analýza tvrdí, že indoevropské jazyky nevznikly ve stepi

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

více »

Vyluštili dosud neznámé písmo starověkých Kušánů

Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …

více »

Merojština a merojské písmo

Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …

více »

Slovo hurikán znali už předkolumbovští obyvatelé střední Ameriky

Hurikán Ian, který 28. září udeřil na pobřeží Floridy, se zřejmě zařadí k dosud nejničivějším událostem tohoto tisíciletí. Zatímco vznik hurikánu dokážeme fyzikálně vysvětlit, původ tohoto odborného termínu byl opředen tajemstvím. Pracovníci Filosofického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nedávno společně obohatili Elektronický meteorologický slovník o vysvětlení …

více »

Psi rozlišují jednotlivé lidské jazyky

Mozek psů, bez ohledu na známá slova/povely, rozlišuje i to, jaký lidský jazyk „jako celek“ se používá v jeho okolí. Tvrdí to alespoň nová studie z Eötvös Loránd University, jednoho z významných center výzkumů zaměřených na kognitivní schopnosti psů. Dosud se předpokládalo, že podobnou schopnost mají jen lidé (poznámka PH: …

více »