Sciencemag.cz
Doporučujeme
Dollův zákon praví, že jednou ztracenou funkci nelze v evoluci vrátit, a to ani obnovou ekologických podmínek, jinak řečeno že biologická evoluce je jednosměrná. Nicméně nejde o žádné jednoznačné pravidlo na způsob zákonů fyzikálních, známe i výjimky.
Ono si to, co bylo výše řečeno poněkud složitě, lze představit celkem jednoduše. Lidé v evoluci přišli o ocas. Není-li funkčnost/orgán, příslušné „geny pro ocas“ nebyly nijak udržovány selekcí (ba ta působila proti nim) a jejich souhru zničily náhodné mutace. Kdybychom nyní chtěli nějak selektovat člověka na příslušnou funkci, třeba aby se ocasem přidržoval větví, dostali bychom sice opět člověka přizpůsobeného, ale jinak, třeba pomocí velkých ramen. Evoluce mnoha linií organismů vedla třeba několikrát z vody na břeh (želvy, hadi..), nějak se tomu adpatovat vždy museli, ale už ne obnovou původní funkce, respektive jí dosahovali různými způsoby.
Dollův zákon souvisí i s dalším požadavkem na evoluci, že je nepředvídatelná (mutace náhodné). Což ale platí zase jen rámcově, občas se určité náznaky předvídatelnosti objeví.
Takže i v případě Dollova zákona se už uvádějí výjimky. Výzkumníci Aidan Couzens a Gavin Prideaux se nyní na Flinders University soustředili na evoluci klokanů a své výsledky popsali v časopisu Evolution. Někteří z největších klokanů si podle těchto závěrů vyvinuli na zubech jakési výčnělky, obdobné, jako měli jejich potomci o nějakých 20 milionů let dříve. Příčinou jsou změny klimatu, životního prostředí i způsobu obživy. Čím travnatější nebo méně lesnatá byla obývaná oblast, tím se sem a tam měnily požadavky na klokaní zuby. Úpravou embryogeneze se opět pak tyto výčnělky zase vrátily; výzkumníci zmiňují v této souvislosti předvídatelnost evoluce, i když… (i když to mohlo dopadnout i jinak, mohlo dojít k jiné mutaci, nešlo by obnovit embryogenezi). V této souvislosti autoři výzkumu mluví o znovuvytvoření nějaké vlastnosti nemusí evoluce zakazovat a přikládají matematické modely; nicméně otázkou zůstává, zda zajímavost z evoluce klokanů má opravdu nějaký obecnější význam.
Dollův zákon byl zformulován ještě v 19. století, v tomto smyslu dopadl lépe než třeba známý zákon Haeckelův (ontogeneze je opakováním fylogeneze). Ten se dnes bere maximálně jako metafora, a to bez ohledu na to, že třeba savci začínají jako jednobuněčné organismy a následně tráví kus života ve vodním prostředí.
Zdroj: Phys.org
