Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Existence Fermiho bublin vysvětlena černou dírou

Fermiho bubliny, které v roce 2010 objevil Vesmírný gama dalekohled Fermi, představovaly pro astronomy dosud záhadu. Jde o obrovské oblasti vyzařující gama záření, které se táhnou z obou stran středu Mléčné dráhy do vzdálenosti přibližně 50 000 světelných let a vyčnívají z roviny galaxie jako balóny (viz obrázek). Navzdory jejich obřím rozměrům se dosud nepodařilo rozluštit mechanismus jejich vzniku.
Od objevu Fermiho bublin bylo vysloveno mnoho hypotéz o jejich vzniku, včetně explozivní aktivity centrální supermasivní černé díry, větrů z černé díry a stálé aktivity v této části Galaxie, která souvisí s tvorbou nových hvězd.
Profesor Yutaka Fujita z Tokijské metropolitní univerzity nyní na základě provedených simulací tvrdí, že Fermiho bubliny jsou vytvářeny rychlými proudy vysoce nabitých částic, které se pohybují rychlostí 1 000 km/s po dobu 10 milionů let. Tyto větry se šíří směrem ven a interagují s plynem v halo Mléčné dráhy, což způsobuje „zpětný ráz“. Fermiho bubliny odpovídají objemu na vnitřní straně této zpětné rázové fronty. Důležité je, že simulace také ukázaly, že okamžitá exploze v centru Mléčné dráhy nemůže reprodukovat profily teplot naměřené dalekohledem Fermi, což dodává váhu scénáři založenému na celkem stabilních větrech generovaných centrální černou dírou. V tom, že za existenci Fermiho bublin stojí černá díra Sagittarius A, se nový výklad tedy shoduje s řadou již existujících teorií.
Větry předpovězené simulací jsou podobné výtokům pozorovaným i v jiných galaxiích.


Rychlé větry proudící z centra Galaxie vytvářejí dopředný ráz a zpětný ráz. Ten druhý má být zodpovědný i za Fermiho bubliny. Credit: Tokyo Metropolitan University

Yutaka Fujita, Evidence for powerful winds and the associated reverse shock as the origin of the Fermi bubbles, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2022). DOI: 10.1093/mnras/stac3312
Zdroj: Tokyo Metropolitan University / Phys.org

Prach z Itokawy ukazuje, že poslepované asteroidy jde rozbít jen obtížně

Vědci zkoumali prachové částice získané z povrchu 500 metrů dlouhého asteroidu Itokawa, které na Zem …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close