Sciencemag.cz
Doporučujeme
Z kazašského kosmodromu Bajkonur dnes odstartovala nosná raketa Proton-M, která vynesla na oběžnou dráhu výzkumné aparáty v rámci mise ExoMars. Společný projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) a ruského Roskosmosu je poprvé zaměřen nejen na průzkum Marsu, ale přímo na hledání případných stop života na jeho povrchu.
Z oběžné dráhy kolem Země se kosmické aparáty k rudé planetě vydají dnes večer po čtyřnásobném zapnutí hnacích agregátů. K Marsu zamíří orbitální aparát TGO (Trace Gas Orbiter) a sestupný modul Schiaparelli. Jejich pouť sluneční soustavou má trvat sedm měsíců.
Podle předpokladů se má 16. října sonda Schiaparelli oddělit od aparátu TGO a o tři dny později má projít atmosférou Marsu. TGO má mezitím kroužit na oběžné dráze, kde má fungovat přibližně do roku 2022.
Historická mise ExoMars je první, která je přímo zaměřená na hledání stop života na Marsu. Dřívější mise zkoumaly přítomnost vody a metanu. ESA do projektu investovala 1,3 miliardy eur, další miliardu vynaložil Roskosmos.
V první etapě bude TGO z oběžné dráhy v atmosféře pátrat po stopách metanu, který může být signálem existence života. Bude rovněž zjišťovat případnou přítomnost vodíku v povrchu planety a bude sledovat radiační situaci na oběžné dráze.
Na palubě TGO je rovněž umístěna evropská kamera CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System), která má pořizovat detailní panoramatické snímky povrchu Marsu.
Součástí projektu je sestupný modul Schiaparelli, který má otestovat technologii vstupu do atmosféry a přistání na povrchu Marsu. Předpokládá se, že na povrchu planety bude sonda pracovat maximálně tři dny, dokud nevyčerpá zásobu energie.
Druhou etapou mise ExoMars bude evropské robotické vozítko, které má být vysláno k Marsu v roce 2018. Podle ruské agentury TASS ovšem není vyloučeno, že start bude o dva roky odložen.
Aparát, na jehož vývoji se z 80 procent podílejí ruští experti, má s pomocí dvoumetrového vrtného modulu pátrat v podloží po stopách života a analyzovat povrch Marsu. Při jeho přistání má být využito zkušeností získaných letos v říjnu sestupným modulem Schiaparelli. Získaná data má robot odesílat na Zemi prostřednictvím TGO.
Ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář loni v listopadu oznámil, že na povrchu Marsu by měl provádět měření vývoje a detekce elektromagnetických vln český přístroj z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
