Sciencemag.cz
Doporučujeme
Perkolační teorie tvrdí, že mimozemšťany nepotkáváme kvůli obrovským vesmírným vzdálenostem a omezenému (jakkoliv z lidského pohledu také obrovskému) času. Technicky vyspělé mimozemské civilizace kolem nás (míněno dejme tomu v Mléčné dráze) nejspíš existují, ale to ještě k navázání kontaktu nestačí.
Stručné představení těchto argumentů přinesl již článek
Mimozemšťané mohli Zemi prostě minout
Perkolační teorie se původně týká fungování obecných sítí. Geoffrey A. Landis, který přišel s její aplikací pro otázku expanze mimozemských civilizací, v zásadě tvrdí, že sítě bývají citlivé na odstranění důležitých uzlů i propojení mezi nimi.
Kolonizace celé galaxie bude pro libovolnou civilizaci nákladnou a dlouhodobou (předpokládáme nepřekonatelný limit v podobě rychlosti světla) záležitostí. V jakékoliv fázi mohou obyvatelé dané oblasti vymřít nebo model kolonizace zavrhnout. Teorie dále vysvětluje, že oblasti jednou takhle zapomenuté už možná nikdo nenavštíví. Mateřská civilizace a její primární kolonie budou mít mezi sebou slabou vazbu, za další migraci budou odpovídat už spíše kolonie samotné. Kvůli obrovské prodlevě v komunikaci na mezihvězdné vzdálenosti budou jakékoliv vazby příliš slabé, nevzniknou žádná vesmírná impéria.
Nové kolonii bude i v nejlepším případě nějakou dobu trvat, než si vytvoří schopnosti (nebo spíš prostředky/kapacity) potřebné k postupu dále. Expanze bude probíhat nerovnoměrně, s prázdnými i druhotně vyprázdněnými oblastmi, kde civilizace vymřou nebo je opustí.
Všechny tyto argumenty jsou přesvědčivé, ale přesto lze proti nim vznést rovněž dost pádných námitek, a to i za předpokladu nemožnosti nadsvětelných rychlostí či všemožných červích děr. Víme, že inteligence může vzniknout za cca 4 miliardy let od vzniku života (panspermii pomiňme). Z doby trvání vesmíru/Mléčné dráhy nám tak stále zbývá nějakých 9 nebo 10 miliard let. To je přece jen dost času; možná ne na kolonizaci celé Galaxie, ale na to, abychom dokázali pozorovat nějaké důsledky těchto snah, nejspíš ano.
Zdroj: UniverseToday.com a další
Poznámky PH:
Všechny odpovědi na Fermiho paradox čelí ovšem podobně závažným protiargumentům. Už samotná Drakeova rovnice, z níž se dovozuje Fermiho paradox, obsahuje vlastně samé neznámé. Co bychom si nezaspekulovali, ovšem současně je realistické očekávat, že nějaký posun přinesou asi spíše nová data (empirická zjištění) než nové argumenty.
A k samotné perkolační teorii: ono viz i třeba literatura sci-fi, kde se popisuje, jak mizí znalosti na mezigeneračních kosmických lodích. Čím lokálnější civilizace, tím náchylnější nejen k zániku, ale i k technologickému zjednodušování (viz Tasmánie). Představa, že nějaká lidská loď doletí ke hvězdě x, zde na exoplanetě vznikne kolonie, bez pořádného kontaktu s mateřským světem se stabilizuje, nabere sílu, a pak se to celé podnikne znovu (a znovu), je hodně nepravděpodobná – ve srovnání s nějakými automatizovanými systémy/replikátory/umělou inteligencí. Potkávat bychom měli spíše průzkumné sondy než kolonisty. A zde se mj. ukazuje zase problém motivace a komunikace: pošle civilizace tahle (např. sebereplikující) sondy, aby se šířily galaxií, aniž by nad nimi měla zrovna kontrolu a vlastně i aniž by se dozvěděla o tom, co ty sondy na své cestě zjistily, respektive kontakt by byl hodně limitovaný?
Nicméně odpověď na všechny tyto námitky zase zní: Stačí, aby to udělal někdo. Perkolační teorie nevysvětluje, proč nepotkáváme sondy, nezachycujeme záměrně vysílané signály nebo nepozorujeme další stopy činnosti vyspělých civilizací.
Myslím že stále se díváme moc jednoduše. Umělá inteligence a roboti. To je jen druhý stupeň a další? Kam se bude vyvíjet dál? To jsme tušení táže mimozemšťané mohou být blízko ale my je nevidíme protože nevíme na co se dívat
Uvadzate tu Diracovu rovnicu, ale asi mate na mysli Drakeovu
ano, dekuji, opravil jsem