Na Kjótské univerzitě přišli s filtrem, který umožňuje skladování plynů nebo jejich oddělování; zajímavé na novém materiálu ovšem je, že jeho vlastnosti lze jednoduše přepínat změnou teploty. V důsledku toho dochází totiž ke změnám velikosti nanopórů.
Není tak problém např. od sebe oddělit kyslík a argon při jedné teplotě, při jiné teplotě pohlcovat a uchovávat vodík a při ještě další ho uvolnit. Plyny se dělí výhradně podle velikosti molekul, chemickými vlastnostmi se lišit nijak nemusí. Na změnu teploty materiál reaguje prakticky okamžitě, testované teploty se pohybovaly mezi 100º C a pokojovou teplotou. Obecně platí, že vyšší teplota prodyšnost materiálu zvyšuje. (Poznámka PH: nebo tu funguje tak, že při vyšší teplotě můžeme materiál nacpat plynem, ten v něm po snížení teploty zůstane, kanálky se opět otevřou až při původní teplotě? To asi závisí na tom, zda materiál použijeme jen jako obalující síto nebo i samotné médium pro uchovávání plynu…) Porézní polymer představuje koordinační sloučenina, kdy atomy mědi obklopují molekuly kyseliny isoftalované a fenothiazin-5,5-dioxidu. To, kolik plynu se do materiálu daří „napumpovat“, lze ovlivňovat také vnějším tlakem.
Jako hlavní potenciální využití se uvádí energetika (vodík, metan…), medicína a environmentální aplikace (oddělování oxidů síry, oxidů dusíku apod.).
„Design and control of gas diffusion process in a nanoporous soft crystal“ Science (2019). http://science.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.aar6833
Zdroj: Phys.org