(c) Graphicstock

Genom pšenice rozluštěn

Genom pšenice seté, jedné z nejvýznamnějších zemědělských plodin, je rozluštěn. O získání velmi přesné referenční sekvence genomu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC) v článku v časopise Science. Významnou roli ve výzkumu sehráli vědci olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Objev usnadní a zefektivní proces šlechtění nových odrůd pšenice s vyššími výnosy a větší odolností vůči nepříznivým vlivům vnějšího prostředí.

Přečtení dědičné informace pšenice se dlouho považovalo za nemožné. Genom této klíčové plodiny pro výživu lidstva je totiž enormně veliký a složitost dědičné informace pšenice je pětkrát větší než u člověka. Skládá se ze tří navzájem podobných subgenomů a většina genomu je tvořena mnohokrát se opakujícími úseky DNA. Celý výzkum byl postaven na metodě třídění chromozomů pomocí průtokové cytometrie, kterou vyvinuli olomoučtí vědci a používají ji jako jediní na světě.

„Tento postup umožnil rozdělit velkou a složitou dědičnou informaci na menší části – chromozomy, což velmi zjednodušilo čtení DNA a následné uspořádání přečtených úseků. Naše laboratoř tak dodávala DNA jednotlivých chromozomů spolupracujícím laboratořím v různých částech světa. Získali jsme celý a velmi přesný text dědičné informace pšenice,“ uvedl vedoucí Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel. Podle něj nyní vědci znají sekvence všech 21 chromozomů pšenice, přesné umístění 107 891 genů a více než čtyř milionů molekulárních markerů.

Dalším přínosem české vědy byla příprava takzvaných BAC knihoven, díky kterým bylo možné číst delší úseky textu dědičné informace. V přípravě BAC knihoven drží olomoučtí vědci světový primát a jsou v jejich využívání považováni za nejlepší ve světě. Ve speciálních mrazicích boxech uchovávají při teplotě minus 80 stupňů Celsia na 2,5 milionu klonů DNA pšenice. V neposlední řadě se výzkumníci úspěšně věnovali i samotnému sekvenování tří z 21 chromozomů pšenice. Do výzkumu se zapojili i jinými metodami, například optickým mapováním.

Význam právě olomouckých vědců i jejich spolupráci se zahraničními kolegy ocenil ředitel ÚEB AV Martin Vágner. „Byla to gigantická práce, na níž se podílely zhruba dvě stovky vědců z dvaceti zemí. Jsem rád, že olomoucké pracoviště, které bylo v roce 2003 jedním ze zakládajících členů mezinárodního konsorcia, v projektu hrálo klíčovou roli. Jejich úsilí a význam jejich práce je mimořádné,“ uvedl.

Díky podrobné znalosti dědičné informace mohou nyní šlechtitelé rychleji identifikovat geny odpovídající za výnos, kvalitu zrna, odolnost vůči chorobám a škůdcům a také geny umožňující lépe překonávat období sucha. V budoucnu bude mít výsledek velký význam při využívání nových metod genetických modifikací.

tisková zpráva Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum

S GPS ztrácíme prostorovou paměť

Používání GPS navigace v chytrých brýlích může měnit fungování mozku. Na změnu stačí tři měsíce. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close