Pixabay License. Volné pro komerční užití

Geologický cyklus může mít 27,5 milionu let

Jsou hlavní geologické událostí, včetně mohutných sopečných erupcí (a s nimi souvisejících velkých vymírání) v čase rozptýleny spíše náhodně, nebo zde najdeme nějaký vzor? Na již dlouho diskutovanou otázku se názory různí, stejně jako na délku případného cyklu (cca mezi 26 a 36 miliony let). V poslední době ale došlo k pokroku v radioizotopových datovacích metodách, takže události z geologické minulosti dokážeme časově zařadit s větší přesností.
Michael Rampino z New York University (hlavní autor článku v Geoscience Frontiers) a jeho kolegové pomocí nejnovějších dostupných údajů sestavili aktualizované záznamy o významných geologických událostech za posledních 260 milionů let. Tým analyzoval 89 dobře datovaných geologických událostí z tohoto období. Mezi takto sledované události patří velká vymírání (na souši, v moři i kombinovaně), velké sopečné erupce/vulkanické výlevy, vyčerpání kyslíku v oceánech, kolísání mořské a hladiny a změny/reorganizace tektonických desek.
Ukázalo se, že globální události jsou obecně seskupeny kolem 10 bodů na časové ose, přičemž tyto události od sebe dělilo vždy asi 27,5 milionů let. V nedávné minulosti nastal takový okamžik před 7 miliony lety (poznámka PH: to bylo co? A došlo v té době k nějakému většímu vymírání?), na další podobně zlomové období si tedy počkáme ještě více než 20 milionů let. Samozřejmě, extrapolace je věc ošidná…
Proč by, alespoň během posledních 260 milionů let, měla existovat podobná periodicita? Na to studie odpověď přímo nedává, za nejpravděpodobnější ovšem autoři výzkumu považují, že vysvětlení se ukrývá v nitru Země, souvisí s geofyzikou, fungováním zemského dynama, tektonickými pohyby apod. Nevylučují ale ani, že periodu jsou odpovědné děje ve vesmíru (poznámka PH: v této souvislosti viz i různé, již asi opuštěné, teorie o „hvězdě smrti“ Nemesis, úvahy, že za vymírání mohou tělesa z Oortova mračna a jejich dopady atd.). Samotná existence cykličnosti existující v prudkých geologických událostech má z dat ale vyplývat přesvědčivě.

Michael R. Rampino et al, A pulse of the Earth: A 27.5-Myr underlying cycle in coordinated geological events over the last 260 Myr, Geoscience Frontiers (2021). DOI: 10.1016/j.gsf.2021.101245
Zdroj: New York University / Phys.org

Sonda Juno změřila produkci kyslíku na Europě

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close