Mezinárodní tým vědců včetně zástupce z Přírodovědecké fakulty UK odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Výzkum poprvé spojil geologii s analýzou DNA mikrobů, kteří se na život …
Read More »Vzorky z oceánu na Europě mohou být těžko dosažitelné
Pokud by se pod povrchem měsíce objevily mělké zásoby kapalné vody, nemusejí nutně pocházet z hlubokého oceánu. Podpovrchový oceán činí z Europy jedno z nejzajímavějších míst ve Sluneční soustavě z hlediska studia prostředí, které by mohly podporovat život. Nový výzkum vedený Lujendrou Ojhou z Rutgersovy univerzity však naznačuje, že cesta …
Read More »Vědci odhalili nový mechanismus růstu bahenních proudů
Mezinárodní tým vědců zjistil, že kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá …
Read More »Matematika může pomoci s předvídáním sopečných erupcí
Významným úkolem vulkanologů je předpovídání sopečných erupcí, které je ale většinou velmi nespolehlivé. Vědci v časopise Nature Reviews tvrdí, že pro zlepšení předpovědí je třeba studovat celý magmatický systém sopek jako takzvaný komplexní systém – podobně jako třeba počasí. Vylepšené modely sopečných systémů by mohly dále pomoct při hledání nových …
Read More »Říp: zkamenělé lávové jezero pod praotcovýma nohama
Jedna z nejikoničtějších hor české krajiny, Říp, odhaluje dávno zapomenutou sopečnou minulost. Nový výzkum českých geologů ukazuje, že tato symbolická dominanta je pozůstatkem lávového jezera, které vzniklo před více než 26 miliony lety během výbušné erupce tzv. maarového vulkánu. Výzkumný tým pod vedením Filipa Tomka z Přírodovědecké fakulty Univerzity karlovy …
Read More »Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
Severní nížiny Marsu skrývají tisíce malých kuželů, které podle vědců vznikly před miliony let vytékáním bahna z podzemí. Na první pohled připomínají pozemské bahenní sopky, ovšem na rudé planetě se bahno chová zcela jinak než na Zemi. Důvodem je extrémně nízký atmosférický tlak, který ovlivňuje stabilitu vody. Klíčovou roli v …
Read More »Další kolo sporu: kapalná voda prý na Venuši nikdy nebyla
Nová studie došla k závěru, že Venuše nikdy nebyla obyvatelná – navzdory tomu, že se již po desetiletí spekuluje o tom, že náš soused byl kdysi mnohem podobnější Zemi než dnes. Vědci z Cambridgeské univerzity studovali chemické složení atmosféry Venuše a vyvodili z toho, že její nitro je dnes příliš …
Read More »Vulkanické krátery nejsou tak „ospalé“, jak se myslelo
Existuje hypotéza, která říká, že po velké sopečné erupci trvá velmi dlouho, než se vytvoří nová sopečná erupce. Nemusí tomu tak však být vždy. Že jsou vulkanické krátery schopné vyprodukovat obrovské množství materiálu i poměrně krátce po velké erupci, ukazuje nová studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature Geoscience publikoval …
Read More »Výbuch sopky Toba a jeho dopad na evoluci Homo sapiens
Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …
Read More »Láva z nové islandské sopky poskytne vzorky ke zkoumání dosud neprobádaných hlubin Země
Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …
Read More »
Sciencemag.cz
