Archiv článků: sopky

Existuje hypotéza, která říká, že po velké sopečné erupci trvá velmi dlouho, než se vytvoří nová sopečná erupce. Nemusí tomu tak však být vždy. Že jsou vulkanické krátery schopné vyprodukovat obrovské množství materiálu i poměrně krátce po velké erupci, ukazuje nová studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature Geoscience publikoval …

Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …

Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …

Vědci z NASA na základě dat ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a počítačového modelování došli k závěru, že zastíněná místa v dírách na Měsíci by mohla mít celkem stabilní teplotu kolem 17 °C. Tyto jámy a jeskyně, které z nich mohou dále vést, by se výrazně odlišovaly od měsíčního …

Kanál, který vede magma k lávovému jezeru na vrcholu sopky, začíná na rozhraní kůry a pláště, asi 40 km hluboko. Co se děje pod povrchem aktivní sopky? Proč některé sopky vybuchují a na jiných se po desetiletí udržuje žhavé lávové jezero? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí studie vědců Geofyzikálního …

Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …

Jsou hlavní geologické událostí, včetně mohutných sopečných erupcí (a s nimi souvisejících velkých vymírání) v čase rozptýleny spíše náhodně, nebo zde najdeme nějaký vzor? Na již dlouho diskutovanou otázku se názory různí, stejně jako na délku případného cyklu (cca mezi 26 a 36 miliony let). V poslední době ale došlo …

Relativně stálá období s teplými léty byla spojena s prosperitou a společenskou stabilitou v Evropě a Číně. Mezinárodní tým vědců vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge představil v časopise Dendrochronologia nový přístup k rekonstrukci klimatu. Rekonstruované klima tak poskytuje nový pohled na historická období, ve kterých …

Tekoucí láva může vytvářet „trubice“ – povrch takového proudu zchladne a ztvrdle rychleji, ale uvnitř se ještě pohybuje tekutá láva a po jejích odtoku vznikne pod povrchem jeskyně. Kromě Země známé takové systémy i z Měsíce a Marsu, ale nejspíš se budou vyskytovat všude, kde docházelo k sopečné činnosti. Na …

Země ztichla, alespoň pokud jde o o vibrace způsobené lidskou činností. Od března do května došlo k největšímu poklesu seismického šumu během celé sledované historie měření, mnohde až o 50 %. Podle belgické Royal Observator, britské Imperial College London a dalších institucí nastaly největší změny v hustě osídlených oblastech, což …