Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …
více »Na Měsíci jsou díry a jeskyně s pokojovou teplotou
Vědci z NASA na základě dat ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a počítačového modelování došli k závěru, že zastíněná místa v dírách na Měsíci by mohla mít celkem stabilní teplotu kolem 17 °C. Tyto jámy a jeskyně, které z nich mohou dále vést, by se výrazně odlišovaly od měsíčního …
více »V srdci sopky: vědci zmapovali podzemí sopky Erebus do hloubky 100 kilometrů
Kanál, který vede magma k lávovému jezeru na vrcholu sopky, začíná na rozhraní kůry a pláště, asi 40 km hluboko. Co se děje pod povrchem aktivní sopky? Proč některé sopky vybuchují a na jiných se po desetiletí udržuje žhavé lávové jezero? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí studie vědců Geofyzikálního …
více »Simulace NASA ukazují, že sopky mohou klima i oteplovat
Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …
více »Geologický cyklus může mít 27,5 milionu let
Jsou hlavní geologické událostí, včetně mohutných sopečných erupcí (a s nimi souvisejících velkých vymírání) v čase rozptýleny spíše náhodně, nebo zde najdeme nějaký vzor? Na již dlouho diskutovanou otázku se názory různí, stejně jako na délku případného cyklu (cca mezi 26 a 36 miliony let). V poslední době ale došlo …
více »Letokruhy stromů odkrývají, jak sopečné erupce formovaly klima
Relativně stálá období s teplými léty byla spojena s prosperitou a společenskou stabilitou v Evropě a Číně. Mezinárodní tým vědců vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge představil v časopise Dendrochronologia nový přístup k rekonstrukci klimatu. Rekonstruované klima tak poskytuje nový pohled na historická období, ve kterých …
více »Lávové jeskyně a hledání života na cizích planetách
Tekoucí láva může vytvářet „trubice“ – povrch takového proudu zchladne a ztvrdle rychleji, ale uvnitř se ještě pohybuje tekutá láva a po jejích odtoku vznikne pod povrchem jeskyně. Kromě Země známé takové systémy i z Měsíce a Marsu, ale nejspíš se budou vyskytovat všude, kde docházelo k sopečné činnosti. Na …
více »Koronavirus způsobil pokles seismického šumu na polovinu
Země ztichla, alespoň pokud jde o o vibrace způsobené lidskou činností. Od března do května došlo k největšímu poklesu seismického šumu během celé sledované historie měření, mnohde až o 50 %. Podle belgické Royal Observator, britské Imperial College London a dalších institucí nastaly největší změny v hustě osídlených oblastech, což …
více »Potvrzeno: Venuše je stále vulkanicky aktivní
Alespoň 37 aktivních sopek bylo identifikováno na Venuši. Mají poskytovat jednoznačný důkaz, že tato planeta je stále vulkanicky aktivní. Vulkány určitě soptily v nedávné minulosti (desítky milionů let) a u většiny z nich lze předpokládat, že určitě nejsou mrtvé a ještě se dříve či později probudí k další aktivitě. Příslušný …
více »Bahno může na Marsu téct jako láva
Rozdílné chování bahna souvisí s tím, že marťanská atmosféra je velmi řídká. Evropský tým vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky významně přispěl k pochopení toho, jak se bude projevovat bahenní vulkanismus na povrchu Marsu. Experimenty v nízkotlaké komoře na britské Open University výzkumníci totiž dokázali …
více »