Archiv článků: sopky

Láva z nové islandské sopky poskytne vzorky ke zkoumání dosud neprobádaných hlubin Země

Přibližně před dvěma týdny na islandském ostrově došlo k rozestupu dvou litosférických desek. Vznikla tak nová sopka s názvem Litli-Hrútur neboli Malý Beran. Zkoumat se ji vydal profesor Lukáš Krmíček z Ústavu geotechniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (FAST VUT), který je členem mezinárodního vulkanologického týmu. Láva z …

více »

Na Měsíci jsou díry a jeskyně s pokojovou teplotou

Vědci z NASA na základě dat ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a počítačového modelování došli k závěru, že zastíněná místa v dírách na Měsíci by mohla mít celkem stabilní teplotu kolem 17 °C. Tyto jámy a jeskyně, které z nich mohou dále vést, by se výrazně odlišovaly od měsíčního …

více »

Simulace NASA ukazují, že sopky mohou klima i oteplovat

Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …

více »

Geologický cyklus může mít 27,5 milionu let

Jsou hlavní geologické událostí, včetně mohutných sopečných erupcí (a s nimi souvisejících velkých vymírání) v čase rozptýleny spíše náhodně, nebo zde najdeme nějaký vzor? Na již dlouho diskutovanou otázku se názory různí, stejně jako na délku případného cyklu (cca mezi 26 a 36 miliony let). V poslední době ale došlo …

více »

Letokruhy stromů odkrývají, jak sopečné erupce formovaly klima

Relativně stálá období s teplými léty byla spojena s prosperitou a společenskou stabilitou v Evropě a Číně. Mezinárodní tým vědců vedený profesorem Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridge představil v časopise Dendrochronologia nový přístup k rekonstrukci klimatu. Rekonstruované klima tak poskytuje nový pohled na historická období, ve kterých …

více »

Lávové jeskyně a hledání života na cizích planetách

Tekoucí láva může vytvářet „trubice“ – povrch takového proudu zchladne a ztvrdle rychleji, ale uvnitř se ještě pohybuje tekutá láva a po jejích odtoku vznikne pod povrchem jeskyně. Kromě Země známé takové systémy i z Měsíce a Marsu, ale nejspíš se budou vyskytovat všude, kde docházelo k sopečné činnosti. Na …

více »

Koronavirus způsobil pokles seismického šumu na polovinu

Země ztichla, alespoň pokud jde o o vibrace způsobené lidskou činností. Od března do května došlo k největšímu poklesu seismického šumu během celé sledované historie měření, mnohde až o 50 %. Podle belgické Royal Observator, britské Imperial College London a dalších institucí nastaly největší změny v hustě osídlených oblastech, což …

více »

Potvrzeno: Venuše je stále vulkanicky aktivní

Alespoň 37 aktivních sopek bylo identifikováno na Venuši. Mají poskytovat jednoznačný důkaz, že tato planeta je stále vulkanicky aktivní. Vulkány určitě soptily v nedávné minulosti (desítky milionů let) a u většiny z nich lze předpokládat, že určitě nejsou mrtvé a ještě se dříve či později probudí k další aktivitě. Příslušný …

více »

Bahno může na Marsu téct jako láva

Rozdílné chování bahna souvisí s tím, že marťanská atmosféra je velmi řídká. Evropský tým vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky významně přispěl k pochopení toho, jak se bude projevovat bahenní vulkanismus na povrchu Marsu. Experimenty v nízkotlaké komoře na britské Open University výzkumníci totiž dokázali …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close