Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain
Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Hluboká mozková stimulace: Tourettův syndrom i Parkinsonova choroba

Od zavedení léčby hlubokou mozkovou stimulací v ČR v těchto dnech uběhlo již 20 let. Odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy metodou elektrické stimulace mozkových jader léčí stále širší spektrum pacientů; nejnověji například pacienty s Touretteovým syndromem.

Hlubokou neurostimulací mozku (Deep Brain Stimulation – DBS) a možností zmírnit neovladatelné pohybové projevy se vědci a lékaři zabývají poměrně dlouho. První neurochirurgické pokusy ovlivnit například příznaky Parkinsonovy nemoci cílenými zákroky na jádrech mozku se prováděly už od 50. let 20. století. Revoluční myšlenka implantovat stimulační elektrody trvale do mozku pak přišla v 90. letech 20. století.

„Když se do správné části thalamu zavede elektroda a mozek se stimuluje vysokou frekvencí, tedy cca 100 Hz, třes různého původu se zmírňuje. Přesně cílenou stimulací určitých mozkových jader se podobně daří potlačovat i hlavní projevy Parkinsonovy nemoci, pohybové zpomalení a svalovou ztuhlost. Nejde ale jen o léčbu pokročilé Parkinsonovy nemoci. Zamezit mimovolním pohybům, které pacienty invalidizují, se touto metodou daří také u dystonie a jiných pohybových poruch,“ vysvětluje přednosta Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc.

Prvnímu českému pacientovi byla kvůli závažnému třesu zavedena hluboká mozková stimulace v roce 1998. Za uplynulých 20 let bylo v Centru pro intervenční terapii motorických poruch (iTEMPO) Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN ve spolupráci s pražskou Nemocnicí Na Homolce takto implantováno již 290 pacientů. Do hlubokých mozkových jader (tzv. bazálních ganglií) jim lékaři zavedou elektrody spojené s programovatelným stimulátorem uloženým pod kůží na hrudníku. Elektrické pulsy vysílané stimulátorem ovlivní činnost mozku do té míry, že jej ‚přeprogramuje‘ a pacienti získávají nad svými pohyby opět kontrolu.

Centrum iTEMPO si i za poslední dobu připsalo několik významných prvenství. Mezi prioritní patří implantace DBS u pacientů s některými vzácnými geneticky podmíněnými dystonickými syndromy, u kterých tento způsob léčby nebyl doposud znám. V roce 2016 například dokázali zdejší lékaři stimulovat mozek k zamezení tiků u pacienta s extrémně těžkými projevy Touretteova syndromu. „Postup stále zdokonalujeme. Nyní využíváme mikroelektrody, které nám pomáhají zpřesňovat místo, kam elektřinu v mozku ještě lépe cílit. V současnosti stimulátory zásobují centra v mozku elektřinou bez ustání. Do budoucna se chceme také podílet na vývoji stimulátoru, který by sám rozpoznal, kdy elektřinu do mozku poslat a kdy zůstat vypnutý,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Jech, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Další výzkum odborníci zaměřili na vnímání emocí, které je u pacientů s Parkinsonovou chorobou jiné než u běžné populace. „Tito pacienti jsou více citliví k negativním podnětům. Poté, co je jim implantován stimulátor, a mozková jádra jsou elektřinou drážděna, negativní vjemy se ještě prohlubují,“ vysvětlil prof. Jech a připomněl v této souvislosti objev afektivních neuronů u člověka, kterým výzkumníci z iTEMPO dokázali, že i emoce jsou v anatomických strukturách mozku prostorově rozloženy.

tisková zpráva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Jak se mladé pohlavní chromozomy brání degeneraci?

Při evoluci kompenzace dávky genů na pohlavních chromozomech dochází nejprve ke zvýšení aktivity genů na …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close