Sciencemag.cz
Doporučujeme
Patogeny se adaptují na zbraně, které proti nim používáme, vítězství v této válce bývá proto jen dočasné (pomineme-li prostě vyhubení příslušného druhu). Nový výzkum vede k závěru, že i na nanostříbro si bakterie tvořící biofilmy dokážou vyvinout odolnost. Studie vědců z University of Technology Sydney tak mj. ukazuje, že dlouhodobá léčba nanostříbrem může zvyšovat riziko opakovaných infekcí.
Nanostříbro se v současné době používá ve zdravotnických prostředcích, jako jsou vnitřní katetry, a také v obvazech na rány, zejména na popáleniny, k boji proti infekcím nebo k jejich prevenci. Je také součástí produktů osobní hygieny (mýdla, a zubní pasty…), čisticích prostředků pro pračky a ledničky, najdeme ho i ve speciálních ponožkách, kde má bránit vzniku zápachu.
Vědci nyní studovali adaptační procesy na nanostříbro u bakterie Pseudomonas aeruginosa, která rostla a tvořila biofilm. Po dlouhodobém působení nanostříbra bylo usmrceno 99,99 % bakteriální populace, nicméně oněch 0,01 % dokázalo posléze obnovit normální růst. Bakterie volně se pohybující médiem („plankton“) podobnou adaptaci nezvládají. Autoři studie navrhují, že by se pacienti proto měli sledovat nejen během samotné léčby nanostříbrem, ale i po ní – existuje riziko obnovení infekce. Navíc je třeba optimalizovat i samotné používání nanostříbra, podobně jako např. u antibiotik, abychom neuváženou aplikací vzniku rezistence zbytečně nepomáhali. Vývoj nových antibiotik je omezený, proto bychom se měli snažit zachovat účinnost alternativních antimikrobiálních prostředků.
Bakterie Pseudomonas aeruginosa použitá ve studii se často přichytává na povrchy katetrů a také vytváří biofilmy na ránách a plicních výstelkách.
Riti Mann et al, Evolution of biofilm-forming pathogenic bacteria in the presence of nanoparticles and antibiotic: adaptation phenomena and cross-resistance, Journal of Nanobiotechnology (2021). DOI: 10.1186/s12951-021-01027-8
Zdroj: University of Technology, Sydney / Phys.org
