Foto: Dollar Photo Club
Foto: Dollar Photo Club

Inovace je rekombinační

Každá technologie je kombinací jiných technologií. Každá myšlenka je kombinací jiných myšlenek. Jak podotkli Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee: „Samořiditelná auta od Googlu, Waze, Web, Facebook a Instagram jsou jednoduché kombinace existujících technologií.“ Tento fakt má však obecnější platnost. Poprvé na něj v roce 2009 upozornil Brian Arthur v knize The Nature of Technology: What It Is and How It Evolves (Povaha technologie. Co to je a jak se vyvíjí). Ten tvrdil, že „nové technologie vznikají kombinací technologií existujících a že (tudíž) existující technologie vedou k dalším technologiím“. Zkuste ve své kapse či brašně najít technologický (jako opak k přírodnímu) objekt, který by nebyl kombinací technologií a myšlenek. Když se podíváte na svůj stůl, uvidíte nejspíš hrnek, tužku, nějaké papíry, telefon a tak dále. Nejjednodušším objektem je patrně hrnek, ale i ten je z glazované keramiky s natištěným logem a kombinuje myšlenky pálení hlíny, glazování a tištění, má ucho k uchopení a nádržku, která zadržuje čaj či kávu.
Rekombinace je základním zdrojem variability, s níž pracuje přírodní výběr, když provádí biologickou inovaci. Většina rekombinace se děje prostřednictvím sexu. Samec embryu předá polovinu svých genů a totéž udělá i samice. To je jedna forma rekombinace. Ještě důležitější je však to, co se děje potom. Když po čase začne embryo vytvářet spermie a vajíčka, prohodí při procesu známém jako crossing over kousky otcovského genomu s kousky mateřského genomu. Jde o obdobu genetického promíchání balíčku karet, které dá vzniknout novým kombinacím, jež se předají nové generaci. Díky sexu je evoluce kumulativní a umožňuje živým tvorům sdílet dobré nápady.
Paralela s lidskou podobou inovace nemůže být jasnější. K inovaci dochází, když se páří myšlenky, jak jsem uvedl před deseti lety. Objevuje se tam, kde se setkávají lidé a vyměňují si zboží, služby a myšlenky. To vysvětluje, proč se inovace odehrává na místech, kde jsou obchod a směna běžné, nikoli v izolovaných či neobydlených končinách: spíše v Kalifornii než Severní Koreji, spíše v renesanční Itálii než v Ohňové zemi. Vysvětluje to, proč Čína ztratila své inovační přednosti, když se za vlády dynastie Ming obrátila zády k obchodu. A vysvětluje to rozmach inovace, který nastává zároveň s růstem obchodu, jako se to stalo například v 16. století v Amsterdamu nebo o 3 000 let dříve ve Fénicii.
Skutečnost, že rybářské náčiní tichomořské oblasti bylo rozmanitější na ostrovech s větším množstvím obchodních kontaktů nebo že Tasmánci o inovace přišli, když je izolovala zvyšující se hladina moře, ukazuje úzký, obligatorní vztah mezi obchodem a vývojem novinek. Rovněž to objasňuje, proč se inovace vůbec rozběhla. Technologický rozkvět, který začal v hustých populacích využívajících bohaté mořské ekosystémy v jižní Africe před více než 100 000 lety, byl zapříčiněn tím, že lidé z nějakého důvodu začali směňovat věci a specializovat se tak, jak to člověk vzpřímený ani neandertálci nikdy nedělali. Je to vskutku jednoduchá myšlenka, kterou antropologové přijímají jen pomalu.
Darwinisté si začínají uvědomovat, že rekombinace není totéž co mutace, a pro lidskou inovaci z toho plyne důležité ponaučení. Sekvence DNA se mění chybami vzniklými během transkripce nebo v důsledku mutací vyvolaných různými faktory, jako třeba ultrafialovým zářením. Tyto malé chyby či bodové mutace jsou palivem evoluce. Jak ovšem prohlásil švýcarský biolog Andreas Wagner, takové malé krůčky nemohou organismu pomoct překročit nevýhodná „údolí“ a nacházet nové výhodné „vrcholy“. Nejsou vhodné ke zdolávání úbočí tam, kde je občas potřeba sejít dolů a vydat se na cestu k dalšímu vrcholu. Vyplývá to z toho, že každá bodová mutace musí zlepšit vlastnosti organismu, jinak bude selekce působit proti ní. Wagner tvrdí, že náhlé změny celých kusů DNA při crossing overu nebo prostřednictvím takzvaných mobilních genetických elementů jsou nezbytné k tomu, aby organismům umožnily tato údolí přeskakovat. Extrémním příkladem je hybridizace. Jenom Británie má asi sedm či více druhů rostlin, jež vznikly v posledních desetiletích hybridizací. V Severní Americe zase křížením druhů Rhagoletis mendax a Rhagoletis zephyria vznikl nový zástupce dvoukřídlého hmyzu rodu vrtule (Rhagoletis), zatím označovaný „Lonicera fly“.
Wagner cituje četné studie na podporu závěru, že „rekombinace uchová život s mnohem větší pravděpodobností – až tisícinásobnou – než náhodná mutace“. To proto, že tam, kde by postupná změna vedla jen k horším výsledkům, lze celým funkčním genům či částem genů přidělit nové úkoly. Bakterie se mohou „s laskavým přispěním horizontálního genového přenosu katapultovat rozlehlou genetickou krajinou nikoli jen sto, nýbrž tisíc mil“.
Podobně platí, že inovace v jedné technologické oblasti si vypůjčuje hotové fungující části jiných technologií, místo aby je vytvářela zcela od začátku. Vynálezci motorového vozidla nemuseli vymýšlet kola, pružiny či ocel. Kdyby museli, není moc pravděpodobné, že by kdy vůbec vytvořili fungující stroj. Vynálezci moderních počítačů převzali myšlenku elektronek z ENIACu a nápad na uložitelné programy od stroje Mark 1.

Tento text je úryvkem z knihy
Matt Ridley
Jak fungují inovace
A proč se jim nejvíc daří ve svobodné společnosti

Argo a Dokořán, 2022
O knize na stránkách vydavatele

obalka-knihy

Teslův tajuplný elektromobil Pierce Arrow

Během bouřlivých dvacátých let až do časů Velké hospodářské krize se Tesla věnoval některým přísně …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close