Archiv článků: filozofie

Historik Lukianos vypráví, že Pythagoras tuto vlastnost přirozených čísel propojil s pythagorejskou úctou k číslům. Jednoho dne řekl členovi své sekty, ať počítá. Muž začal: 1, 2, 3, … Když došel ke 4, Pythagoras ho zarazil a řekl mu: „Vidíš? To, co považuješ za 4, je 10, dokonalý trojúhelník a …

Filozofové říkají hodně o tom, co je pro vědu absolutně nezbytné, a zatím to všechno je spíše naivní a možná chybné. Fyzik Lee Smolin píše v abstraktu svého článku s názvem „Vědecké alternativy antropického principu“ toto: „Do podrobnosti je zde vysvětleno, proč antropický princip nemůže podat jakékoli falzifikovatelné předpovědi, tudíž …

Filozofové na sebe byli vždycky jako psi. Tak například Voltaire udělal kolegovi Leibnizovi to nejhorší, co se mezi filozofy muže stát, totiž ztropil si z něho srandu. V románu Candide vystupuje bizarní figura doktora Panglosse, profesora metafyziko-teologo-kosmolo-nigologie a velkého zastánce leibnizovského optimismu, tedy přesvědčení, že žijeme v nejlepším z možných …

O obchodu mezi Čínou a Euroasií na západ od ní toho většina z nás ví asi docela dost. Známe příběhy o tom, jak byla z Číny „ukradena/odnesena“ znalost pěstování hedvábí. Mimochodem podle jiné legendy se obdobně do Číny dostala vinná réva (je to pravda?). Navíc existuje i tradovaná legenda, jak …

Katalyzátory jsou tedy systémy, které umožňují změny a zachovávají si schopnost je opět způsobit. Abstraktní katalyzátory jsou katalyzátory, které jsou kopírovatelné a dokážou se zachovávat: jsou to katalyzátory vytvořené z odolné informace, kterou nazýváme věděním. Nyní bych chtěla vysvětlit fascinující skutečnost, že všechny katalyzátory musí obsahovat abstraktní katalyzátor. Jinými slovy, …

Právě jsem uvedla, že katalyzátor umí umožnit, nebo způsobit změny ve fyzických systémech. Popravdě řečeno, sloveso „způsobit“ získalo, obzvláště mezi fyziky, špatnou pověst. Když se řekne, že katalyzátor má schopnost způsobit určité změny, lze si to splést s nesprávným pohledem na „kauzalitu“. Ale o to tu nejde. Když řeknu, že …

Se sebevraždou se lidstvo setkávalo od nepaměti. Lidé měli vždy možnost se zabít a tuto možnost si uvědomovali, nicméně různá etnika a národy k ní přistupovaly odlišně. U Egypťanů nebyla sebevražda vítaným způsobem ukončení života. Postoj Egypťanů k sebevraždám vyplýval z jejich víry a životních zvyklostí. Jak uvádí Martin Monestier …

Náš vesmír je podivně „vyladěn pro život“. Kdybychom změnili nějaké parametry, neexistovaly by vůbec struktury, které známe (hvězdy, planety, chemické prvky…) a tedy ani život, alespoň ne život pozemského typu. Od toho se pak odvíjejí různé úvahy o antropickém principu a multiverzu. „Vedle“ našeho vesmíru mají existovat jiné (nekonečně jiných …

Znáte termín „Boltzmannův mozek“? Ludwig Boltzmann (1844-1906) je znám především jako autor konceptu entropie, včetně slavné druhé věty termodynamiky o neustálém nárůstu neuspořádanosti. Boltzmann spáchal sebevraždu, ne však kvůli tomu, že mu vlastní existence tváří v tvář entropii přišla zbytečná, ale aby si zkrátil trápení způsobované četnými zdravotními neduhy. Termín …

Evoluci můžeme chápat různě, ale ta biologická každopádně představuje pouze jeden z jejích příkladů. Evoluci určitě podléhají jazyky. Evoluci (selekci i mutaci) mají memy. Na druhé straně ne každá změna je asi evoluce (hrníček se různě ošoupává a jednou rozbije, tomu bychom ale evoluce asi neříkali). Máme mluvit o evoluci …