Archiv článků: filozofie

Na seznamu těch opravdu nejzásadnějších ze všech zásadních otázek ohledně kosmu nenajdeme asi zásadnější než právě tuto: „Kolik vesmírů vlastně existuje?“ Jelikož se nezdá pravděpodobné, že by jich bylo třeba 153, v úvahu přicházejí odpovědi jeden, dva nebo nekonečno. Tak určitě je vesmír alespoň jeden. V kapitole 12 jsme naťukli …

Fyzikové Huw Price a Ken Wharton navrhují na The Conversation řešení paradoxů kvantové mechaniky za pomoci paradoxů jiných (subjektivně). Svoji představuju označují jako kvantová retrokauzalita. Nobelova cena za fyziku byla loni udělena za experimenty v oblasti Bellových nerovností. Výsledky lze interpretovat různě – jako nelokálnost („strašidelné působení na dálku“, jak …

Jednoho večera roku 1990 v Berkeley, když jsme s přítelem Billem Poirierem seděli a spekulovali nad nejhlubší podstatou reality, mě náhle napadlo, co by to vše mohlo znamenat: že naše realita není matematikou jen popsatelná, ale že to zkrátka je matematika, a to ve velmi specifickém slova smyslu, který dále …

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose kdysi navrhl, že by podstatou vědomí mohlo být kvantové počítání. Příslušný stav provázanosti (entanglement) by se v lidském mozku podle něj měl uskutečňovat v konkrétních systémech, váčcích – mikrotubulech, nacházejících se v neuronech. To zase měl Penroseovi doporučit lékař Stuart Hammeroff z Arizonské …

Měli by inteligentní mimozemšťané měli stejnou fyziku jako my? Výzkumníci z Columbia Engineering a dalších institucí vyzkoušeli, jak specializovaná umělé inteligence dokáže odhalovat fyzikální zákony. Program byl navržen tak, aby pozoroval fyzikální jevy prostřednictvím videokamery a poté se pokusil vyhledat minimální soubor základních proměnných (veličin), které plně popisují pozorovanou dynamiku. …

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …

Každá technologie je kombinací jiných technologií. Každá myšlenka je kombinací jiných myšlenek. Jak podotkli Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee: „Samořiditelná auta od Googlu, Waze, Web, Facebook a Instagram jsou jednoduché kombinace existujících technologií.“ Tento fakt má však obecnější platnost. Poprvé na něj v roce 2009 upozornil Brian Arthur v knize …

Následující text není aprílový; dále se popisuje nápad, který prošel normálním recenzním řízením. Nejde totiž jen o samotnou myšlenku, ale i o její matematické podání a návrh, jak vše testovat (tedy žádná obvyklá „osobní kosmologie“). Melvin Vopson z University of Portsmouth navrhuje, že ekvivalence mezi hmotou (hmotností) a energií lze …

Známý bonmot Leopolda Kroneckera (1823–1891) z nekrologu M.Webera říká: Přirozená čísla stvořil Bůh; vše ostatní je lidský výmysl. Možná ale, že Bůh stvořil přirozená čísla až teprve prostřednictvím pythagorejců. Starobabylónská šedesátková soustava neměla totiž poziční tečku, takže zápis čísla toto číslo určoval až na faktor 60 na n, kde n …

Debat o matematickém platonismu (tedy zhruba otázka, nakolik matematické objekty existují nezávisle na fyzikálním/fyzickém světě) už proběhlo mnoho, až mám pocit, že téma se nějak vyčerpalo. Výsledek je totiž (subjektivně) celkem jasný: žádný závěr není plně uspokojivý. Na otázku, zda iracionalita odmocniny ze 2 platila, než ji někdo objevil, dává …