O umělém životě, umělé inteligenci, kombinaci velkých jazykových modelů s kamenem. Jaké si kámen dá sám jméno? Je nějaký rozdíl mezi organismem a agentem? Théseova loď a kontinuita bytosti – nechali byste se teleportovat? Musí být inteligence vtělená, nebo může být i čistě softwarová? Jak souvisí život a vůle? Snaha …
více »Stroj na výrobu štěstí
Dáváte vždy přednost tomu, abyste znali pravdu, celou pravdu, i když je třeba nepříjemná nebo bolestivá? Nebo někdy raději pravdu ignorujete, nebo si dokonce někdy vymyslíte lež, která vám vyhovuje víc než skutečnost a která pro vás činí realitu šťastnější? Lidé, kteří jsou schopni účinného sebeklamu – tedy lhaní sami …
více »Minulost, budoucnost a směřování k rovnováze
Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …
více »Komplexní modely AI prý zpochybňují Occamovu břitvu
Přesněji řečeno, Occamova břitva jako metodologický princip není podle nové studie (efektivně) použitelná univerzálně. Jednoduché, úsporné modely jsou sice ve vědě normou, ale komplexní modely mohou být flexibilnější a přesnější. Prý. Occamova břitva ve smyslu preference co nejjednoduššího vysvětlení se vědě používá již několik staletí. V poslední době však neuvěřitelně …
více »Proč jsou zákony tak nesrozumitelné?
Všichni víme, že zákony a vlastně veškeré právní texty jsou pro normálního člověka značně nesrozumitelné. Každého napadne, že je to záměr, prostě snaha příslušných odborníků vymezit si exkluzivitu („potřebujete nás, protože to umíme jenom my“). Jistě se něco podobného vyskytuje i u medicínských diagnóz. Dělá se to i ve vědě. …
více »Potíže s druhým zákonem termodynamiky
Jedna věc je říct, že vracení tepelnostních přenosů energie je nemožné „v praxi“. To znamená, že je to těžké, ale pořád principiálně možné. Je však úplně jiná věc říct, že jejich vrácení je nemožné, že je to kategoricky zakázáno, stejně jako vytvoření energie tam, kde žádná energie není. Fundamentální otázka …
více »Vesmír v krabici: Slabiny simulační hypotézy
Díky propojení náboženství s vědou a technikou je simulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …
více »Matematiku a přírodní vědu prý spojuje stejná role náhodných procesů a pravděpodobnosti
O tom, co je to přesně matematika, těžko dojít ke shodě. Můžeme se setkávat s názory platónskými, pokládat matematiku za sociální (kulturní) konstrukt, za formu jazyka nebo prostě za aparát, techniku určenou pro další vědy popisující reálný svět. Matematické věty vynalézáme, nebo objevujeme? Je „pí na nebesích“ (a zůstane tam, …
více »Antropický princip a problém srovnávání nekonečen
Tyto dvě situace mají společný rys (jedna se týká tekuté vody a druhá formování galaxií), totiž že antropické (nebo rybopické) úvahy samy nestačí k předpovědi všech aspektů. To je nevyhnutelné, pokud v krajině existuje více než jedno údolí s podporou našeho typu života. Vzhledem k existenci 10 na 500 údolí …
více »Božské vlastnosti čísel
Historik Lukianos vypráví, že Pythagoras tuto vlastnost přirozených čísel propojil s pythagorejskou úctou k číslům. Jednoho dne řekl členovi své sekty, ať počítá. Muž začal: 1, 2, 3, … Když došel ke 4, Pythagoras ho zarazil a řekl mu: „Vidíš? To, co považuješ za 4, je 10, dokonalý trojúhelník a …
více »