Zdroj: Pixabay, licence obrázku CC0 Creative Commons

Jak dingové mění Austrálii

Když přítomnost vlků v národních parcích ovlivňuje tok řek, proč by dingo nemohl za velikost a tvar dun? Jistěže může.

V poušti na severozápadě Nového Jižního Walesu existuje od 19. stol. plot proti dingům (Dingo Fence). Na jedné jeho straně farmáři dingy hubili jako škodnou, protože divocí psi ohrožovali domácí zvířata. Šelmy zde jsou představovány liškami a divokými kočkami. Ty bez přítomnosti dingů prosperují a snižují početnost původních býložravých savců („vakomyší“ apod.). V důsledku toho je zase méně spásána vegetace a ta roste do větší výšky. Více vegetace pak zase znamená to, že udrží více písku, duny jsou vyšší.
Naopak na straně plotu, kde žijí dingové, vítr rostlinami nezpevněné duny snáze rozfoukává, jsou tedy méně vysoké/ploší a mají také jiný tvar. Při pohledu shora lze prý oba typy krajiny od sebe celkem jednoduše odlišit. Vědci na základě dat získaných pomocí dronů vypracovali 3D mapy a otestovali na nich statistický model, v němž figuruje hustota vegetace a tvary dun.
K dispozici jsou i data (fotografie) ze 2. poloviny 20. století, kde více dingů ještě žilo na obou stranách plotu. Nyní zbývá tyto fotografie srovnat se současným stavem krajiny a modely.
Výzkum se týkal obou stran plotu v poušti Strzelecki, plot jako celek má dnes přes 5 000 km a protíná státy Jižní Austrálie, Nový Jižní Wales a Queensland.
Každopádně – ekosystémy bývají různě propojené, (ne)přítomnost masožravce nemusí ovlivňovat jen jeho bezprostřední kořist.

Zdroj: Phys.org a další
Mitchell B. Lyons et al. Linking trophic cascades to changes in desert dune geomorphology using high-resolution drone data, Journal of The Royal Society Interface (2018). DOI: 10.1098/rsif.2018.0327

Poznámka: Velké rozdíly jsou také na obou stranách plotu mezi USA a Mexikem. Bez ohledu na jeho účinnost proti migraci lidské dost úspěšně omezuje šíření pouští směrem na sever. Kolem plotu existuje i výrazný gradient teploty. Vypasená krajina mexické strany hranice je sice světlejší, ale s nižším ochlazováním vegetací (která také dokáže lépe vstřebávat a dále využívat vodu), takže také teplejší.

Webbův dalekohled objevil velké množství plynů bohatých na uhlík, které slouží jako ingredience pro budoucí planety

Planety vznikají v discích plynu a prachu, které obíhají kolem mladých hvězd. Cílem projektu MIRI …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *