Sciencemag.cz
Doporučujeme
Saturnův měsíc Enceladus patří k tělesům, u nichž předpokládáme existenci podpovrchového vodního oceánu, proto se o Enceladus zajímají astrobiologové. Pokud zůstaneme na přímo pozorovatelném povrchu měsíce, zajímavých jevem zde jsou „pruhy“, trhliny v povrchové ledové krustě nacházející se poblíž jižního pólu.
Poprvé tyto pruhy zaznamenala sonda Cassini. Bývají dlouhé asi 130 kilometrů a umístěné víceméně rovnoběžně asi 35 km od sebe. Těmito prasklinami proniká na povrch voda, a to prakticky neustále, gejzíry zde jsou kupodivu nikoliv výjimečnou událostí typu sopečného výbuchu, ale stabilním jevem.
Douglas J. Hemingway (Carnegie, vydala příslušnou tiskovou zprávu), Max Rudolph (University of California, Davis) a Michael Manga (UC Berkeley) se nyní v Nature Astronomy pokoušejí celý jev vysvětlit. Proč jsou trhliny tak rovnoměrně rozloženy a vyskytují se pouze u jižního pólu?
Studie praví, že umístění na pólu je zákonité, naopak poloha na jižním zřejmě pouze náhoda. Enceladus má celkem výstřední oběžnou dráhu, velká gravitace Saturnu (její změny) způsobuje, že se měsíc zahřívá a dochází v něm k mechanickým deformacím. Tato pnutí jsou největší na pólech a zeslabují zdejší povrchovou vrstvu ledu. V době ochlazování část podpovrchového oceánu mrzne, led má vyšší objem a zvyšuje tlak na původní led vrchní. Výsledkem jsou ony trhliny. (První z nich takto podle výzkumu mimochodem zřejmě vznikl „Bagdád“ – praskliny se označují jako Arabian Nights a pojmenovány jsou podle míst z pohádek Tisíce a jedné noci.) Podél okrajů jedné trhliny vodní fontána dopadá zase zpět na planetu a mrzne, k čemuž dochází především v pravidelné vzdálenosti. Zde pak roste tlak na led seshora, dojde k propadu a vzniku praskliny paralelní. A tak dále. Slapové jevy vyvolávané gravitací Saturnu navíc způsobují, že jednou vzniklé trhliny nezamrznou, opakovaně jimi proudí voda sem a tam a zabraňuje, aby se „rány“ zcela uzavřely, i když se jejich šířka mění.
A proč podobný jev vidíme pouze na Enceladu, ale nikoliv na dalších měsících obřích planet, které mají kapalný oceán pod povrchem a vrstvu ledu nad ním? Je to prý dáno tím, že Enceladus je relativně malý, tedy s menší vlastní gravitací. U větších měsíců by jejich vlastní gravitace vzniku podobných trhlin bránila, respektive se objevují pouze nárazově a zase zamrznou.
Cascading parallel fractures on Enceladus, Nature Astronomy (2019). DOI: 10.1038/s41550-019-0958-x , https://nature.com/articles/s41550-019-0958-x
Zdroj: Carnegie Institution for Science/Phys.org
Poznámky PH:
Eventuální život na Enceladu by se tak dal na povrchu detekovat snáze než např. na Europě?
V originále „How Enceladus got its stripes“ a pruhy se označují jako tygří, jde asi o odkaz na How the Leopard Got His Spots od R. Kipplinga…
