Základní data o Marsu mají znít: kůra tlustá asi 50 km, pod ní plášť z pevných oxidů (až 1800 km) a kapalné jádro z roztavených kovů tlusté asi jako plášť.
Takashi Yoshizaki (Tohoku University) a Bill McDonough (Tohoku University, University of Maryland) představili nový model geologie rudé planety, který vychází jak z analýzy marsovských hornin, tak i údajů ze satelitů. Na základě dat o oběžných drahách dokážeme celkem spolehlivě určit celkovou hmotnost/průměrnou hustotu těles. To, jak je těleso uspořádané uvnitř, se v případě Země podařilo odvodit např. ze seismických profilů. Na Měsíc instalovali seismometry astronauti v rámci mise Apollo, na Mars bylo příslušné měřicí zařízení dopraveno v roce 2018 v rámci mise InSight.
Mars jako kamenná planeta by se svou vnitřní strukturou měl podobat Zemi, nový model však přesto ukazuje řadu rozdílů. Jádro Marsu jen asi šestinu hmotnosti, u Země je to třetina. Mars oproti Zemi obsahuje relativně více kyslíku a dalších lehkých prvků, jako je síra nebo draslík. Ty budou nějak asi obsaženy i v jádře, mj. i proto bude relativně lehčí.
Dosud se předpokládalo, že složení Marsu odpovídá zastoupení některých prvků (železo, mangan, hořčík, křemík) v určitých typech meteoritů (chloridových chondritech) z doby formování sluneční soustavy. Tyto meteority jsou staré asi 4,5 miliardy let, nová studie však přímou analogii mezi nimi a složením rudé planety popírá.
Takashi Yoshizaki et al. The composition of Mars, Geochimica et Cosmochimica Acta (2020). DOI: 10.1016/j.gca.2020.01.011
Zdroj: Tohoku University/Phys.org
Poznámky: i když povrch Marsu se železem jen červená, znamená to, že relativně je zde železa méně než na Zemi? Mění se podíl lehkých vs. těžkých prvků nějak pravidelně se vzdáleností od Slunce, tj. Venuše by měla větší podíl železa, menší kyslíku a relativně ještě těžší jádro?