Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Velikost černých děr a galaxií spolu souvisí

Obří černé díry najdeme v centrech všech nebo alespoň většiny galaxií, jejich velikost se ale liší. Platí, že ty supermasivní najdeme ve větších galaxiích, nebo zde existuje jiná závislost?
Rebecca Minsley a Andreea Petric z University of Hawaii at Manoa nyní navrhují následující korelaci. Mezihvězdný plyn a prach přispívají jak k růstu centrálních černých děr, tak z nich vznikají i nové hvězdy. Čím více této látky, tím víc roste galaxie i černá díra uprostřed. Stejně tak interakce se sousedními galaxiemi, pokud se jim podaří odebrat nějakou hmotu, pohání jak růst černé díry, tak i vznik hvězd. Jenže současně si černé díry a nové hvězdy o hmotu konkurují.
Plyn a prach mezi hvězdami mohou navíc mít různé vlastnosti. Ukazuje se, že tam, kde jsou černé díry největší, je mezihvězdné médium nejteplejší a prachové částice jsou také variabilnější. Z takto horkého plynu vznikají nové hvězdy pomaleji. Výsledky tedy naznačují, že spíše platí, že velikost centrální černé díry a počet hvězd v galaxii by se měly ovlivňovat negativně. Ovšem čím více horkých hvězd, tím se plyn více zahřeje, takže pak bude vznikat hvězd méně – to pro změnu naznačuje zase spíš nějakou oscilaci kolem rovnovážného stavu.
Do hry dále vstupují interakce s jinými galaxiemi. Pokud se galaxii srazí nebo těsně minou, vznikají silné rázové vlny, které oblaka plynu stlačují k sobě a přispívají ke vzniku hvězd. Fúze galaxií může probíhat různými způsoby a i v důsledku toho se pak liší teplota mezihvězdného plynu – takže naopak z ní lze odhadovat i minulé události, „evoluci galaxií“.

Rebecca Minsley et al. Molecular Gas and Dust Heating in Active Galaxies: Growing Black Holes or Tidal Shocks?, The Astrophysical Journal (2020). DOI: 10.3847/1538-4357/ab86a1
Molecular Gas Heating and Modified Dust Properties in Active Galaxies: Growing Black Holes or Tidal Shocks? arxiv.org/abs/2004.01695 arXiv:2004.01695v1 [astro-ph.GA]

Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Proč příroda nevytváří červenou pomocí rozptylu světla?

Živé organismy své barvy tvoří cca dvěma hlavními způsoby – pomocí pigmentů a jako tzv. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close