Sciencemag.cz
Doporučujeme
Tedy vytrhávala z těla při lidských obětech. Aztékové a další národy/kultury předkolumbovského Mexika přinášeli lidské oběti mnohými způsoby, nicméně trhání srdce z těla bylo alespoň ve fázi kultury před příchodem Španělů nejoblíbenější.
Antropologové Vera Tiesler a Guilhem Olivier nyní provedli analýzu mexických kosterních pozůstatků z předkolumbovského období (místní klasické a postklasické období, tj. zhruba od přelomu letopočtu) a až 200 vyobrazení v předkolumbovských knihách (označovaných obvykle jako kodexy), kde je vytrhávání srdce znázorněno. Závěr zní, že lze rozlišit minimálně tři „techniky“, jimiž se lidská oběť prováděla – lišící se tím, jak se otevíral hrudník a jaké kosti přitom byly porušeny. Tyto techniky se označují jako subdiafragmatická torakotomie, intercostální torakotomie a příčná bilaterální torakotomie (poznámka: doslovný překlad z angličtiny, možná v češtině existují jiné anatomické termíny). Tedy řez přímo pod žebra, řez mezi dvěma žebry a horizontální přerušení hrudní kosti. Mělo nějaký význam, jaká verze byla použita, lišilo se tak uctívání různých božstev nebo rituály různých mesoamerických kultur, byly různé způsoby vytržení srdce nějak odlišně symbolicky vykládány? Některé prameny až dosud uváděly jako techniku pouze první verzi, tedy subdiafragmatickou torakotomii, ta byla asi obecně skutečně nejčastější, ale zdaleka ne jediná.
Vera Tiesler et al, Open Chests and Broken Hearts, Current Anthropology (2020). DOI: 10.1086/708189
Zdroj: University of Chicago/Phys.org
Poznámky PH:
Je to zvláštní, z poslední doby sice přibývá důkazů, že i v oblasti And byly lidské oběti častější, než jsme si dosud mysleli (viz také: Peruánské Huanchaco skrývalo minimálně 227 obětovaných dětí), ale Mesoamerika představuje přece jen výjimečný případ. Nejde o nějakou zvláštnost Aztéků, přišli s tím už Olmékové a provozovaly to prakticky všechny místní kultury. Srovnejme to se Starým světem… Jistěže lidské oběti jsou zmiňovány ve Starém zákoně, možná k nim docházelo v sumerském Uru, možná v době 1.-2. dynastie v Egyptě, tu a tam i v Řecku (mytologii potvrzují i zápisy z lineárního písma B), u Etrusků, ještě dávno předtím v Catal Hüyüku… Na druhé straně starého světa Čína v době dynastie Šang, Polynésie… Ale ve srovnání s Aztéky/předkolumbovským Mexikem je to všechno slabý odvar; navíc ve starém světě šlo o jev, který zase rychle mizel a ve zpětném pohledu budil hrůzu a stud. (I z předkolumbovského Mexika se uvádí v 15. stol. např. král Nezahualcoyotl z Texcoka, města vládnoucího spolu s Aztéky, který zaváděl uctívání nejvyššího božstva bez krvavých obětí, ale to šlo o výjimku. Podrobené národy, které Aztékům dodávaly zajatce k lidským obětem, nekladly ani tak odpor samotnému zvyku, ale tomu, že nemohou přinášet lidské oběti svým vlastním bohům.)
Existuje zde nějaké speciální vysvětlení? Objevila se řada celkem bizarních teorií, podle asi nejkurióznější měly lidské oběti Aztéků souviset s nedostatkem živočišné potravy/proteinů v jejich stravě (málo domestikovatelných zvířat). Jenže to by vyžadovalo, aby rituály běžně provázel kanibalismus, což bylo spíše výjimečné – jinak by to mj. i určitě zdůraznili Španělé. (Ovšem Aztékové prováděli ke zlepšení své výživové situace i takové věci, že na jezeře Texcoko sbírali šlem muších vajíček.)
Samozřejmě na otázku lze odpovědět tím, že není na co odpovídat, různé kultury se liší, a tak se liší i vztahem k lidským obětem a jde prostě o historickou náhodu, nicméně od vědy by snad člověk mohl chtít víc.
