Sciencemag.cz
Doporučujeme
Výkonní ředitelé (CEO) firem, kteří zažili smrt některého z kolegů, podle studie provádějí méně akvizic, než kdyby k události nedošlo.
K takovému výsledku došli experti z Rice University, kteří své výsledky publikovali v časopisu Strategic Management Journal.
Změna navíc byla zásadnější, pokud smrt byla náhlá. Pravděpodobné vysvětlení zní, že v kontextu situace si lidé uvědomili vlastní smrtelnost, následkem čehož ředitelé mírně upřednostnili klidný život před honbou za penězi a sociálním statutem (úspěšná akvizice by samozřejmě oboje zvýšila). Nebo se prostě rozhodli méně se stresovat, přijímání strategických rozhodnutí typu akvizic je samozřejmě náročné.
Z výzkumu byly odfiltrovány situace, kdy řediteli zemřel podřízený nebo kolega, s nímž bezprostředně spolupracoval. V takovém případě je celkem jasné, že mohlo dojít k narušení organizace, takže prostě bylo třeba zajistit/obnovit normální fungování firmy a nikdo zrovna neřešil akvizice nebo jiné strategické změny. Muselo jít tedy o úmrtí „nezávislého známého“. Tato úmrtí pak byla rozdělena na očekávatelná nebo náhlá. Druhá hrála větší roli.
Celkem se ovšem do průzkumu zahrnulo pouhých 300 úmrtí (některá byla navíc vyřazena, viz předešlý odstavec). Pokles akvizic při „zkušenosti s blízkou smrtí“ byl 4 %. Hodnota akvizic oproti ostatním firmám byla menší o 18 %.
Zdroj: Phys.org
Poznámka: Zejména ona 4 % ve vzorku méně než 300 lidí působí velmi nepřesvědčivě. Chtělo by se spíše říct, že to ukazuje, že ředitelé se soustředí na svou práci, události kolem nich je příliš nevyvedou z rovnováhy. Ostatně – jinak by se sotva stali řediteli. (Samozřejmě – už to, že se hovoří o pozici CEO, naznačuje, že půjde o větší podnik, ne ředitele firmy o 10 lidech.) A není na tom nic špatného, protože člověk, který chce mít hlavně svůj klid, na takové pozici v zájmu vlastníků nemá co dělat.
