Sciencemag.cz
Doporučujeme
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně nevěděli. Za posledních 20 let se ale rozšířila téměř po celé Evropě. Předpokládá se, že na vině je změna klimatu, neboť onemocnění se daří zvláště v horkých a suchých létech. Vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU společně s evropskými kolegy využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb spor tohoto patogenu napříč Evropou. Spory jsou totiž schopny šířit se vzduchem i stovky kilometrů.
Houbě způsobující saznou nemoc kůry javorů se nejlépe daří v suchých měsících s nedostatkem srážek a při průměrných teplotách okolo 25 °C. Stromy jsou v takové situaci stresované, oslabené, a pro houbu nastávají ideální podmínky. „Houba začne plodit a také být vidět. Ve stromě ale žije třeba i dlouhé roky před tím, než ji můžeme spatřit. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji do vrstev kůry. Uvnitř kůry houba vytvoří plodnici, černou, několik decimetrů až metrů rozsáhlou masu zvanou stroma, která se odhalí po odtržení vnější kůry díky růstu samotného stromatu. A v tu chvíli můžeme pozorovat nejtypičtější příznak přítomnosti této houby, vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, nepohlavních spor, které, jak jsme zjistili, překonávají díky vzdušným proudům i stovky kilometrů,“ popsal Miloň Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Spory nesené vzduchem mohou lehce napadnout další stromy, mají-li jakkoli obnažené dřevo. Jejich vdechnutí ale může být nebezpečné i pro člověka. „Zdravému člověku zřejmě neublíží, ale citlivým osobám může způsobit hypersenzitivní pneumonitidu. Pokud není léčena, může způsobit i smrt. Tyto případy byly zaznamenány už ve 40. letech v Severní Americe, kde byla houba poprvé popsaná. Dodnes je tato nemoc nazývaná plíce loupačů javorové kůry a najdeme ji zanesenou i v Mezinárodní klasifikaci nemocí,“ řekl Dvořák.
Vědci společně s kolegy z Francie, Švýcarska, Itálie, Portugalska a Švédska navázali v mateřských zemích spolupráci se státními pylovými službami sdruženými pod hlavičkou European Aeroallergen Network (EAN), aby zjistili, zda je možné monitorovat šíření spor houby analýzou běžně odebíraných vzorků pylu. „Podařilo se získat vzorky denních odchytů pylu od června do září 2018. Rozhodli jsme se spory nehledat mikroskopem jako EAN, ale izolací veškeré DNA a následně metodou real-time PCR. Izolovat dostatek DNA ale nebylo jednoduché, vzorky byly několik let staré, zafixované speciálním roztokem mezi mikroskopickými sklíčky a obarvené chemikáliemi, které mohou průběh reakce PCR narušovat,“ vysvětlil výzkumník. Navzdory těmto problémům laboratorní diagnostika potvrdila výskyt C. corticale napříč evropským kontinentem, konkrétně v zemích, kde je v současnosti sazná nemoc pozorovaná, tedy v Česku, ve Francii, Švýcarsku a Itálii.
Řada otázek ale zůstává nezodpovězená a bude předmětem dalšího výzkumu. „Rozeznat patogen je o to složitější, že podobnou černou masu výtrusů, kterou nalézáme pod kůrou javorů, produkují i některé další houby, které ale kolonizují čistě odumřelé javory. Možná i to je důvod, proč vědecká komunita houbu nějaký čas přehlížela. Mysleli jsme si, že ta černá masa je něco, co už dávno známe, že se jedná o tzv. saprofyt, který nastupuje, až javor odumře. I když jeden rozdíl tu přece jenom je, masa výtrusů u sazné nemoci kůry javorů není čistě černá, ale černo-hnědá, vytváří silnější vrstvy stromat než jiné houby a po kontaktu se uvolňuje do vzduchu. Stačí závan větru a ze stromu se vznáší tmavý mrak,“ doplnil Dvořák.
Ukazuje se ale, že sazná nemoc kůry javorů není pouze evropským problémem. Studijní cesta na západní pobřeží USA potvrdila výskyt houby, kromě čerstvě hlášených výskytů ve státech Washington a Kalifornie, i v Oregonu. Proto Miloň Dvořák momentálně pracuje na vývoji lapače spor. „S kolegy v Oregonu jsme se dohodli, že se pokusím sestrojit levný, malý, ale na míru této houbě přizpůsobený lapač spor, díky kterému bychom šíření houby mohli monitorovat. Aby měl monitoring smysl, lapače musí být umístěny na velkém území, a protože jeden standardní volumetrický lapač, který používá EAN, stojí přes sto tisíc korun, domluvili jsme se na tomto postupu,“ přiblížil.
Jediným způsobem ochrany javorů před houbovým patogenem C. corticale je větší informovanost. „Je třeba poučit ty, kdo jsou se stromy v každodenním kontaktu, lesníky a správce zeleně ve městech, aby předcházeli poškozování kmenů javorů, protože houba se do stromu dostává skrze mechanická poškození kůry. Nemoc je detekovaná především u javorů rostoucích ve městech. Tam jsou stromy totiž poškozovány nejvíc, například následky necitlivých arboristických zásahů, anebo naopak na zcela opuštěných rumištích, kde se javory živelně zmlazují a v přehoustlých porostech těžce soupeří o dostupnou vláhu,“ uzavřel výzkumník.
