To, že Stonehenge mohlo hrát roli jakéhosi kalendáře, se předpokládá už dlouho. Orientace související se slunovraty je evidentní (takže památka i dnes láká všemožné potřeštěnce k příslušným „oslavám“). Nový výzkum nyní ale ukázal, jak by mohl monument odpovídat „kalendáři jako celku“.
Timothy Darvill z Bournemouth University vyšel z toho, že podle posledních zjištění byly sarseny ve Stonehenge postaveny (přidány do již existujícího monumentu) ve stejné době, kolem roku 2500 př. n. l.. Pocházejí ze stejné oblasti a následně zůstaly ve stejném uspořádání, což naznačuje, že fungovaly jako jeden celek.
Darvill proto tyto kameny analyzoval a zkoušel v nich najít uspořádání shodné s jinými známými kalendáři z tohoto období. Nakonec dospěl k závěru, že reprezentují kompletní sluneční kalendář a umožňují sledovat/stanovit dny, týdny a měsíce.
Navrhovaný kalendář funguje jednoduše. Každý z 30 kamenů v kruhu sarsenů představuje jeden den v rámci měsíce, který je také rozdělen na tři týdny, každý o 10 dnech. Začátek každého týdne označují výrazné kameny v kruhu. Aby se kalendář shodoval se slunečním rokem, zbývalo po 12 měsících zavést speciální „přemosťující“ měsíc o 5 dnech a každé čtyři roky přestupný den. Pěti dnům má odpovídat pět trilitů („trojkameny“, tj. známé 2 sloupky s překladem nahoře). Čtyři kameny vně kruhy sarsenů zase umožňovaly zahrnout právě potřebný přestupný den.
Zimní a letní slunovraty by pak každoročně odpovídaly stejné dvojice kamenů. Jeden z trilitů „rámuje“ zimní slunovrat rovněž; to snad naznačuje, že právě od této chvíle se začal počítat nový rok. Celé uspořádání podle slunovratů také pomáhá kalendář kalibrovat – jakákoli chyba v počítání dnů by se snadno zjistila, protože Slunce by se o „slunovratu“ (chybně určeném slunovratu) nacházelo na špatném místě.
Kalendář s desetidenními týdny a pěti dodatečnými dny používala v té době i řada dalších kultur. Kolem r. 2700 př. n. l. byl zaveden v Egyptě, ale byl rozšířen i jinde ve východním Středomoří. Do Stonehenge mohl být přinesen zvnějšku. Ostatně Stonehenge nebylo určitě izolováno, třeba lučištník pohřbený zhruba ve stejné době v nedalekém Amesbury se podle izotopové analýzy narodil v Alpách.
Credit: Antiquity (2022). DOI: 10.15184/aqy.2022.5
Time keeping at Stonehenge, Antiquity (2022). DOI: 10.15184/aqy.2022.5
Zdroj: Bournemouth University / Phys.org
Poznámka PH: Vazba západoevrospkých megalitických kult a Středomoří se předpokládá často (viz třeba i památky na Maltě, šíření megalitické kultury primárně po pobřeží, „migrace Iberů“), ale celé je to samozřejmě dost komplikovaná otázka (některé megalitiy v západní Evropě jsou naopak starší než ty na Maltě atd.).