Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zdálo by se to jednoduché: býložraví suchozemští čtyřnozí obratlovci (tetrapoda) budou muset mít větší vnitřní orgány než masožravci. Až na to, že tuto teorii nikdo netestoval a když se to zkusí, výsledky jsou nejednoznačné.
Ovce do sebe musí nacpat více méně kalorické a navíc obtížněji stravitelné potravy (trávy) než vlk (ovce). Tudíž stejně velký vlk vystačí s menším břichem, žaludkem a střevním systémem („věcmi mezi hrudníkem, páteří a pánví“, jak praví autoři studie).
Testovat to ale někdo zkoušel až nyní. Mezinárodní studie provedená na Univerzitě v Curychu vycházela z 3D modelů savců, ptáků, plazů, dinosaurů a synapsidů („skoro-savci“, tj. prostě skupiny organismů z doby evoluce savců), zahrnovala první obojživelníky, největší dinosaury i mamuty, organismy žijící i vymřelé. Zajímavá byla i samotná tvorba 3D modelů, která obnášela řadu technik, např. fotogrammetrii a počítačové zobrazování.
Výsledek? U savců vše dopadlo podle předpokladů, tělní dutina býložravce je v průměru dvakrát větší než masožravce stejné velikosti. U dinosaurů však vůbec žádný vztah mezi velikostí břicha a stravou zjištěn nebyl a ani u jiných skupin to nebylo tak jednoznačné jako u savců. Čemuž lze dobře věřit (tj. nějak si to zdůvodnit) u létavých ptáků, kde je anatomie podřízena letu, nicméně suchozemští dinosauři v ekosystému zaujímali roli cca odpovídající dnešním savcům. Možná to ukazuje, že tvorba 3D modelů celého těla z fosílií je zatížena mnoha nepřesnostmi (poznámka PH: což by ale nemělo způsobit systematický posud dat?), podle autorů studie může hrát roli rozdílné dýchání savců a dinosaurů nebo to může být ještě úplně jinak.
Marcus Clauss a jeho kolegové publikovali výsledky svého výzkumu v Journal of Anatomy.
Zdroj: Phys.org
