Archiv článků: savci

Proč ptáci žijí déle než savci

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

U savců zhruba platí, že průměrnou délku života u většiny druhů determinuje jejich velikost. Uvádí se, že srdce udeří každému zhruba stejněkrát; malé druhy kvůli poměru povrchu a objemu těla potřebují produkovat více tepla, mají tedy rychlejší metabolismus a dožívají se nižšího věku. Výjimkou je člověk; pravidlo rovněž neplatí pro …

více »

Reintrodukce zubra evropského do české přírody

Zubr evropský žil na většině území dnešní Evropy od středního pleistocénu. Od středověku byl systematicky vybíjen a jeho stavy neustále klesaly. Počátkem 20. století, po 1. světové válce, byl v přírodě zcela vyhuben. Pouze 54 kusů přežilo v zajetí v zoologických zahradách a soukromých chovech. Pokus o záchranu zubra před vyhynutím Ve dvacátých letech …

více »

Nejmenší savec světa

Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných …

více »

Proč jsou vodní savci velcí, ale ne zase tolik

Lze velikost živých organismů odvozovat čistě ze zákonů fyziky a chemie? Proč voda nenadnáší nad určitou hranici a jak se vypořádat s výjimkami z pravidel? Studii na toto téma nyní vědci z Stanford University publikovali Proceedings of the National Academy of Sciences. Spodní hranice velikosti teplokrevných vodních organismů je dána …

více »

Rypoš lysý prý nestárne

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …

více »

Dávné kořeny teplokrevnosti?

dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Všechno nasvědčuje tomu, že teplokrevnost suchozemských obratlovců vznikla několikrát nezávisle na sobě. Jak by to mohlo být jinak, když společný předek savců a ptáků žil tak strašně dávno? Kdoví. Po desetiletí se paleontologové dohadují o teplokrevnosti dinosaurů (někteří mohli být, nebo dokonce u některých druhů se teplokrevnost mohla týkat jen …

více »

Proč někde žije víc druhů než jinde

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci ze sedmi zemí a osmi různých institucí se podívali na zoubek tomu, co určuje dramatické rozdíly v druhové bohatosti savců, a to od tropických lesů přes vyprahlé pouště až po arktické oblasti. Výsledkem je pozoruhodná studie 5 363 druhů savců, a to včetně těch vymřelých. Jediní savci, které studie …

více »

Proč mají zebry pruhy? Kvůli lvům či mouchám?

Zebra, autor: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Americký biolog se při zkoumání zeber za jednu z nich převlékl. Většina savců má nudné zbarvení, samá fádní hněď a šeď – naproti tomu zebří pruhy jsou výrazné, krásné a především zvláštní, říká americký vědec Tim Caro. Biolog, který se věnuje divoce žijícím zvířatům, strávil deset lét pod horkým tanzanským …

více »

Kdo má velké břicho

dinosaurus, ilustrační autor Mariana Ruiz, zdroj: Wikipedia, licence obrázku: public domain

Zdálo by se to jednoduché: býložraví suchozemští čtyřnozí obratlovci (tetrapoda) budou muset mít větší vnitřní orgány než masožravci. Až na to, že tuto teorii nikdo netestoval a když se to zkusí, výsledky jsou nejednoznačné. Ovce do sebe musí nacpat více méně kalorické a navíc obtížněji stravitelné potravy (trávy) než vlk …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close