Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak bychom to vůbec dokázali poznat? A proč to někoho vůbec napadlo?
Australská astrofyzička Sara Webb napsala pro The Conversation úvahu o tom, zda 3I/ATLAS, tedy třetí objekt tohoto typu, který k nám přilétl z oblasti mimo Sluneční soustavu, by mohl být mimozemskou sondou. Na tuto možnost opět upozornil Avi Loeb z Harvardu (Is the Interstellar Object 3I/ATLAS Alien Technology? na webu arXiv, tedy bez odborné recenze/oponentury https://doi.org/10.48550/arXiv.2507.12213).
3I/ATLAS má podle všeho několik unikátních charakteristik. Pohybuje se rychlostí 245 000 km/ za hodinu, což z něj dělá nejrychlejší objekt, jaký byl kdy ve Sluneční soustavě zaznamenán. Je také obrovský. Podle prvních odhadů mohl mít až 20 km. Vědci se dokonce domnívají, že může být starší než naše Slunce.
Loeb má pověst samozřejmě kontroverzní (možná mírně řečeno). Již dříve naznačil, že první známý mezihvězdný objekt, 1I/ʻOumuamua, objevený v roce 2017, mohl být také mimozemským plavidlem.
Mezi dalšími zvláštnostmi, které podle Loeba mohou být známkami umělého mimozemského původu, uvádí, že dráha 3I/ATLAS ho přivádí nepravděpodobně blízko k Venuši, Marsu a Jupiteru.
Jak bychom to ale vůbec mohli dílo cizí civilizace objevit a poznat, ptá se Sara Webb.
Tak v první řadě: Většina objektů, které vidíme Sluneční soustavě, nevyzařuje vlastní světlo. Vidíme je pouze díky světlu, které odrážejí od Slunce. Větší objekty obecně odrážejí více slunečního světla, takže je pro nás snazší je detekovat. Vidíme tedy spíše větší komety a asteroidy, zejména ty, které jsou dále od Země. Menší objekty může být velmi obtížné spatřit. V současné době můžeme sledovat objekty o velikosti 10 až 20 metrů až do vzdálenosti od Slunce odpovídající vzdálenosti Jupitera. Naše sondy Voyager mají velikost asi deset metrů (pokud započítáme jejich rádiové antény). Kdyby byla mimozemská sonda podobná, pravděpodobně bychom ji spatřili až někde v pásu asteroidů mezi Jupiterem a Marsem.
Co dál? Ocas plynu za 3I/ATLAS se zdá být vylučující, protože naznačuje, že jde o kometu (poznámka: můžeme celou logiku otočit – protože objektů přírodního původu bude mnohem více než toho umělého, stačí nám asi dokázat, že „to vypadá jako něco přírodního“).
Naopak argumentem pro umělý původ by bylo vysílání rádiových vln (ovšem sonda už může být také nefunkční).
Můžeme také hledat známky elektrostatického výboje způsobeného slunečním zářením dopadajícím na sondu. Dalším jasným důkazem by byly známky manévrování nebo pohonu. Aktivní sonda by se mohla pokusit korigovat svůj kurz nebo přemístit své antén. A skutečným důkazem by byl přiblížení se k Zemi ve stabilní oběžné dráze. Sonda by měla/mohla poznat, že právě Země je ve Sluneční soustavě tím nejzajímavějším. Což 3I/ATLAS opět nedělá (alespoň dosud).
Bez jasných známek v tom či onom směru však může být prakticky nemožné zjistit, zda jsou některé „podezřelé“ mezihvězdné objekty přírodního původu, nebo zda je vytvořili mimozemšťané. Možná se to v řadě případů nikdy nedozvíme. Čím je objekt v tomto ohledu podivnější, tím větší pozornost má samozřejmě smysl mu věnovat.
3I/ATLAS pravděpodobně jen neobvykle rychlý a velmi starý ledový návštěvník ze vzdáleného systému. Ale můžeme to brát i jako test, jak zdokonalit naše zkoumání podobných případů.
Zdroj: Sara Webb: Could the latest ‚interstellar comet‘ be an alien probe? The Conversation / Phys.org
