Archiv článků: komety

Astrofoto měsíce: Kometa Leonard s hvězdokupou M3

Komety jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli oči k noční obloze. Však jasný ohon komety, jak si je ostatně dodnes znázorňujeme a představujeme, by je jistě zaujal. Stejně jako zaujal i starověké i středověké pozorovatele oblohy. Zajímavé …

více »

Proč může kometa zezelenat, ale ocas už ne

Komety se během přibližování ke Slunci různě barevně mění. Jádra řady komet mnohdy zelenají, nicméně směrem proti jejímu pohybu zelené ubývá a maximálně ve vzdálenosti jednoho až dvou ohonů už tento odstín mizí zcela. Ve 30. letech 20. století fyzik Gerhard Herzberg (pozdější nositel Nobelovy ceny za chemii) vyslovil teorii, …

více »

Blíží se komety pozorovatelné malými dalekohledy

Nočnú oblohu v závere roka ozdobia dve kométy, ktoré budú zo Slovenska pozorovateľné aj malými ďalekohľadmi. K Zemi sa po šiestich rokoch vracia krátkoperiodická kométa Čurjumov-Gerasimenko. Kométa Leonard, ktorej obežná doba je približne 70 000 rokov, bola objavená začiatkom tohto roka a jej jasnosť sa bude pohybovať na hranici viditeľnosti …

více »

Objekty mezihvězdného původu mohou být v Oortově oblaku běžné

Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …

více »

Komplikovaný vznik Oortova mračna

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Oortovo mračno (Oortův oblak) se táhne na vnějším okraji Sluneční soustavy, zhruba od 3 000 do asi asi 200 000 AU (hranice je samozřejmě dost nejednoznačná, ostatně někdy se existence celého Oortova oblaku označuje za hypotetickou; pro srovnání, Pluto je od Slunce vzdáleno asi 40 AU). Nejvíce hmoty Oortova oblaku …

více »

Páry železa a niklu u komet Sluneční soustavy představují záhadu

Těžké kovy se vyskytují také v atmosféře mezihvězdné komety 2I/Borisov. Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy se nalézá železo a nikl. Nezávislá studie polských vědců, kteří rovněž pracovali …

více »

Ve čtvrtek a v pátek vrcholí meteorický roj Lyridy. Následovat je bude superúplněk

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů na tmavé obloze daleko …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close