Mezihvězdná kometa Borisov, pohled Hubbleova dalekohledu, říjen 2019. NASA, ESA, a D. Jewitt (UCLA). Licence obrázku public domain.

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov vznikla u chladné hvězdy

Data z Hubbleova vesmírného dalekohledu ukazují, že domácí systém mezihvězdné komety 2I/Borisov se liší od Sluneční soustavy. Především velké množství oxidu uhelnatého naznačuje, že kometa nejspíš vznikla u relativně chladného červeného trpaslíka v soustavě s velkým obsahem uhlíku.
Astronomové předpokládají, že v jiných systémech mohou komety hrát podobnou roli jako ve Sluneční soustavě, tedy v době formování systémů mj. přinášet vodu nebo i předsyntetizované organické látky na kamenné planety. 2I/Borisov (původně C/2019 Q4 Borisov) by nejspíš nebyla výjimkou, i když složitější organické látky se zde zatím detekovat nepodařilo.
Spektrograf na Hubbleově dalekohledu nyní analyzoval plyny unikající z komety 2I/Borisov při celkem 4 pozorováních od 11. 12. 2019 do 13. 1. 2020. Výsledky jsou doplněny o pozorování z družice NASA Neil Gehrels-Swift. Šlo tak určit, jak se během přibližování ke slunci měnilo složení sublimující směsi obsahující mj. vodu, oxid uhelnatý a kyslík. Astronomové přitom zjistili, že v plynném oblaku kolem jádra komety překvapivě oxid uhelnatý výrazně převládá nad molekulami vody. I z toho by šlo odhadnout, že půjde o návštěvníka z jiné soustavy (původně byl tento závěr učiněn na základě tvaru dráhy komety).
Oxid uhelnatý začíná u komet sublimovat už asi ve vzdálenosti dvojnásobku Pluta, vodní led až v oblasti vnitřního okraje pásu asteroidů. Nicméně i později sublimovaný materiál z 2I/Borisov stále obsahoval hodně oxidu uhelnatého, ten byl tedy zřejmě původně uzavřen pod vrstvou vodního ledu – kometa má tedy složitější strukturu, z niž vědci dále odhadují vlastnosti jejího domovského systému. Výsledek: Má jít o chladný systém kolem červeného trpaslíka, hvězdy chladnější a menší než naše Slunce; tento typ přitom v Mléčné dráze převládá. Z vlastní soustavy mohla být kometa 2I/Borisov vymrštěna gravitačním efektem nějaké obří planety typu Jupiteru, např. když taková planeta migrovala do vnitřnějších částí svého systému.
Těles pocházejících z jiných slunečních soustav se může kolem pohybovat celá řada. Kromě 2IBorisov se takto jednoznačně podařilo identifikovat ovšem pouze objekt `Oumuamua (v roce 2017), kde se ale vědci nedokázali shodnout, zda jde o kometu nebo zda těleso mělo spíše povahu planetky.
2I/Borisov is a carbon monoxide-rich comet from another star, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1095-2 , https://www.nature.com/articles/s41550-020-1095-2
Related: Unusually high CO abundance of the first active interstellar comet, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1087-2 , https://www.nature.com/articles/s41550-020-1087-2
Zdroj: ESA/Hubble Information Centre/Phys.org

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *