Mezihvězdná kometa Borisov, pohled Hubbleova dalekohledu, říjen 2019. NASA, ESA, a D. Jewitt (UCLA). Licence obrázku public domain.

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov vznikla u chladné hvězdy

Data z Hubbleova vesmírného dalekohledu ukazují, že domácí systém mezihvězdné komety 2I/Borisov se liší od Sluneční soustavy. Především velké množství oxidu uhelnatého naznačuje, že kometa nejspíš vznikla u relativně chladného červeného trpaslíka v soustavě s velkým obsahem uhlíku.
Astronomové předpokládají, že v jiných systémech mohou komety hrát podobnou roli jako ve Sluneční soustavě, tedy v době formování systémů mj. přinášet vodu nebo i předsyntetizované organické látky na kamenné planety. 2I/Borisov (původně C/2019 Q4 Borisov) by nejspíš nebyla výjimkou, i když složitější organické látky se zde zatím detekovat nepodařilo.
Spektrograf na Hubbleově dalekohledu nyní analyzoval plyny unikající z komety 2I/Borisov při celkem 4 pozorováních od 11. 12. 2019 do 13. 1. 2020. Výsledky jsou doplněny o pozorování z družice NASA Neil Gehrels-Swift. Šlo tak určit, jak se během přibližování ke slunci měnilo složení sublimující směsi obsahující mj. vodu, oxid uhelnatý a kyslík. Astronomové přitom zjistili, že v plynném oblaku kolem jádra komety překvapivě oxid uhelnatý výrazně převládá nad molekulami vody. I z toho by šlo odhadnout, že půjde o návštěvníka z jiné soustavy (původně byl tento závěr učiněn na základě tvaru dráhy komety).
Oxid uhelnatý začíná u komet sublimovat už asi ve vzdálenosti dvojnásobku Pluta, vodní led až v oblasti vnitřního okraje pásu asteroidů. Nicméně i později sublimovaný materiál z 2I/Borisov stále obsahoval hodně oxidu uhelnatého, ten byl tedy zřejmě původně uzavřen pod vrstvou vodního ledu – kometa má tedy složitější strukturu, z niž vědci dále odhadují vlastnosti jejího domovského systému. Výsledek: Má jít o chladný systém kolem červeného trpaslíka, hvězdy chladnější a menší než naše Slunce; tento typ přitom v Mléčné dráze převládá. Z vlastní soustavy mohla být kometa 2I/Borisov vymrštěna gravitačním efektem nějaké obří planety typu Jupiteru, např. když taková planeta migrovala do vnitřnějších částí svého systému.
Těles pocházejících z jiných slunečních soustav se může kolem pohybovat celá řada. Kromě 2IBorisov se takto jednoznačně podařilo identifikovat ovšem pouze objekt `Oumuamua (v roce 2017), kde se ale vědci nedokázali shodnout, zda jde o kometu nebo zda těleso mělo spíše povahu planetky.
2I/Borisov is a carbon monoxide-rich comet from another star, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1095-2 , https://www.nature.com/articles/s41550-020-1095-2
Related: Unusually high CO abundance of the first active interstellar comet, Nature Astronomy (2020). DOI: 10.1038/s41550-020-1087-2 , https://www.nature.com/articles/s41550-020-1087-2
Zdroj: ESA/Hubble Information Centre/Phys.org

COVID-19: Fyzikové tvrdí, že rozestupy a rouška nestačí

Chování kapiček, které mohou obsahovat viry včetně koronaviru, se prý dosud popisovalo pomocí zastaralých modelů …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close