Sciencemag.cz
Doporučujeme
Až dosud jsme předpokládali, že makroskopičtí živočichové se na Zemi poprvé objevili asi před 635 miliony let v rámci faun typu ediakara/vend. Vědci z Cardiffské univerzity však nyní uvádějí, že objevili důkazy o mnohem dřívějším ekosystému ve Francevillské pánvi poblíž Gabonu na atlantickém pobřeží střední Afriky – o více než 1,5 miliardy let dříve (poznámka: obrovský rozdíl, pokud by se vše potvrdilo).
Studie popisuje epizodu unikátní podmořské vulkanické aktivity po kolizi dvou kontinentů, která pro tehdejší život vytvořila jakousi laboratoř bohatou na živiny a umožnila nejranější experimenty evoluce komplexního života.
„Dostupnost fosforu v prostředí je považována za klíčovou složku evoluce života na Zemi, zejména při přechodu od jednoduchých jednobuněčných organismů ke složitým organismům, jako jsou živočichové a rostliny. Již víme, že zvýšení koncentrace fosforu v mořích a mořské vodě souvisí s epizodou biologické evoluce před přibližně 635 miliony let. Naše studie přidává do záznamu další, mnohem dřívější epizodu, a to před 2,1 miliardy let,“ uvádí hlavní autor studie Ernest Chi Fru z Cardiff University.
Vědci vedou rozsáhlé diskuse o velkých fosiliích makroorganismů z tohoto období, které jsou nejstarší svého druhu v geologickém záznamu. Nová studie tvrdí, že identifikovala souvislost mezi změnami prostředí (obohacením živinami), které mohly spustit příslušnou evoluci. Geochemická analýza mořských sedimentárních hornin usazených před 2,1 miliardami let, kterou tým provedl, vrhá nové světlo na tento tolik diskutovaný soubor fosilií neobvykle velkých rozměrů. Zřejmě zde tehdy vzniklo mělké vnitrozemní moře odřízlé od oceánu a bohaté na živiny. V tomto prostředí pak došlo k intenzivní fotosyntéze sinic, okysličení vody a vzniku biomasy dostupné jako potrava pro komplexní život. Což zase umožnilo vznik větších organismů a snad i evoluci složitějšího chování (poznámka: míněné asi např. predátoři).
Nicméně evoluce byla omezena na toto prostředí a mimo ně se tyto organismy neprosadily. Studie navrhuje „dvoustupňový“ vývoj složitého života na Zemi. První krok následoval po prvním významném zvýšení obsahu kyslíku v atmosféře před 2,1 miliardami let a druhý po druhém zvýšení obsahu kyslíku v atmosféře o 1,5 miliardy let později. Až druhý pokus byl úspěšný a vytvořil biologickou rozmanitost živočichů, kterou na Zemi vidíme dnes.
Ernest Chi Fru et al, Hydrothermal seawater eutrophication triggered local macrobiological experimentation in the 2100 Ma Paleoproterozoic Francevillian sub-basin, Precambrian Research (2024). DOI: 10.1016/j.precamres.2024.107453
Zdroj: Cardiff University / Phys.org
Poznámka PH: Ono s těmi úspěšnými a neúspěšnými pokusy – máme třeba pokládat za úspěšnou faunu ediakara? Na druhé straně molekulární hodiny spíš zase svědčí pro vznik komplexního života v dávnější minulosti. A za třetí jde prostě o to, že paleontologický záznam je selektivní, i stopy větších „měkkých“ organismů bez něčeho, co může zfosilizovat, se dochovají obtížně…
Souhlasím. Kdyby teď život na naší planetě vymazala nějaká katastrofa, tak bychom tu naší epizodu asi nemohli považovat za neúspěšnou. Jen by prostě nebyla nekonečná. Ale to už je holt život…