Archiv článků: vznik života

Při úvahách o prebiotické chemii se většinou soustředíme na vznik nukleových kyselin (obsahující i sacharidovou složku) a aminokyselin. Ale co lipidy, respektive mastné kyseliny? Vědci z Newcastle University zjistili, že smícháním vodíku, hydrogenuhličitanu a magnetitu bohatého na železo za podmínek napodobujících relativně mírný hydrotermální vývěr vzniká široké spektrum organických molekul, …

LUCA je hypotetický poslední společný předek všech dnes žijících (buněčných) organismů. LUCA (last universal common ancestor) používala ve srovnání s dnešními organismy cca stejnou sadu aminokyselin, stejný genetický kód, tvorbu bílkovin na ribozomech, ukládání informací v DNA (i když LUCA nemusela být vzdálená v čase od – hypotetického – světa …

Tým vědců z univerzit v Tübingenu a Göttingenu zjistil, že některé minerály s charakteristickými tvary by mohly dokazovat přítomnost bakterií v hydrotermálních průduších (černých kuřácích) v hlubinách oceánu před miliardami let. Geologické záznamy ukazují, že podmořské horké prameny existují na naší planetě již nejméně 3,77 miliardy let. Vědci se domnívají, …

Pentózové sacharidy život jsou součástí dnešních nukleových kyselin, takže je život zřejmě potřeboval od samého počátku. Jejich dostupnost na rané Zemi je však nejasná, protože tyto molekuly jsou chemicky celkem nestabilní. Nová studie provedená vědci z Tokyo Institute of Technology došla k závěru, že aldonáty C6 mohly fungovat jako zdroj …

Jak známo, při úvahách o vzniku života je třeba nějak vyřešit otázku současné duality DNA a proteinů – genetického kódu a výkonného hardwaru. Co bylo dříve? Hypotéza RNA světa předpokládá, že „první živou entitou“ byla RNA, fungující současně jako informační médium i jako enzym. Podpora pro tuto teorii je velmi …

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. Dokážou sice přijímat anorganické dusičnany či amonné soli, jenže většina dusíku je na povrchu Země přítomna ve formě inertních molekul N2. Oxidy dusíku z nich vznikají de facto pouze bleskem (dostatek energie pro přímou reakci …

Předpokládáme-li, že život vznikl v prostředí podmořských kuřáků, měli bychom současně vysvětlit, jak se zde vlastně syntetizovaly organické látky – jinak řečeno, jak první protoorganismy dokázaly růst, aniž ovládaly fotosyntézu. Nick Lane popisuje prostředí tehdejších bílých (zásaditých) kuřáků jako nejspíš podobné těm dnešním. Z oceánského dna probublávaly zásadité směsi obsahující …

Vědci připravili malou molekulu, která by mohla ukazovat, jak asi vypadaly počátky života – ve smyslu primitivního metabolismu. Jednoduchý peptid nazvaný Nickelback dokáže fungovat jako enzym s účinností připomínající mnohem delší proteiny. Peptid se skládá z 13 aminokyselin a podle vědců jde ještě o molekulu dostatečně jednoduchou na to, aby …

Pozemský život používá prakticky výhradně aminokyseliny L. Zkombinovat do peptidu/proteinu aminokyseliny z obou optických izomerů by bylo krajně obtížné, sestavit větší molekulu čistě z aminokyselin D by ale šlo. Rozhodla o výběru jedné formy jen náhoda, mohli bychom v buňce např. najednou zaměnit všechny aminokyseliny a zachovat funkčnost? Nový výzkum …

Nová studie publikovaná v Nature popisuje, jak charakteristický šestiúhelníkový vzor bahenních trhlin nabízí první důkaz o cyklech střídání vlhka a sucha, k nimž docházelo na raném Marsu. Vzor z vyschlého bláta objevila a vyfotografovala mise Curiosity. Čím se to celé významné? Mars před cca 4 miliardami let byl zřejmě pro …