Už počínající pozemský život potřeboval nukleové kyseliny a s nimi i ribózu nebo alespoň nějaký jednodušší sacharid. Mezi biochemiky dosud převládal názor, že ribóza mohla vznikat spontánně tzv. formózovou reakcí. Nová studie (hlavní autor Ramanarayanan Krishnamurthy ze známého Scripps Research) však toto tvrzení zpochybňuje. Podle hypotézy „formózové reakce“ molekuly formaldehydu …
více »
Nejistoty v jednotlivých pozorováních exoplanet mají různou podobu. Daniel Angerhausen z ETH v Curychu a spolupracovník SETI Institute si položil otázku, co bychom se mohli dozvědět o životě ve vesmíru, pokud budoucí průzkumy nezjistí na jiných planetách žádné známky života. Studie se opírá o bayesovskou statistickou analýzu s cílem stanovit …
více »
Pozemské živé organismy jsou přímo závislé na přísunu dusíku. Dusík je sice přítomný i ve formě dále využitelných anorganických solí, ovšem plošně dostupný atmosférický dusík dokáže fixovat jen relativně málo organismů. A těžko čekat, že by se fixace dusíku objevila hned při vzniku života (navíc někde u hlubokomořských vývěrů). Takže …
více »
Raná Země byla extrémním místem. Na povrch dopadaly asteroidy. Sopky chrlily lávu a oxid uhličitý. Hustá atmosféra nejspíš obsahovala řadu pro život (alespoň dnešní) jedovatých látek. Docházelo k extrémním změnám teploty. Nepříznivé podmínky organismy dnes přečkávají mj. tzv. dormancí, kdy přeruší svou aktivitu (v té či oné míře – zimní …
více »
A navíc různé aminokyseliny mají při přenosu různé vlastnosti, což mohlo ovlivnit i podobu pozemského života. Tvrdí to alespoň vědci kolem britského urychlovače Diamond Light Source. Stephen Thompson a Sarah Day zkoumali, jak molekuly aminokyselin dokážou přežít drsné podmínky vesmíru. Závěr zní, že kosmický prach mohl hrát klíčovou roli v …
více »
V protobuňkách se z RNA a peptidů skládá protoribosom. Je život ve vesmíru vzácný, nebo se naopak může vyskytovat skoro všude? Odpověď na tuto otázku hledá projekt PROTOCELL Dr. Kláry Hlouchové, který vzniká v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. PROTOCELL patří mezi 13 českých vědeckých a technologických experimentů podpořených Evropskou …
více »
Počátky genetického kódu jsou předmětem řady sporů. Předpokládáme, že některé aminokyseliny jsou evolučně starší, jiné byly do kódu zařazeny až později. To tedy v období předcházejícím poslednímu společnému předkovi všech dnes žijících organismů (LUCA). Dnešní život má genetický kód prakticky totožný, takový, jaký měla už LUCA. Ale co předtím? Viz …
více »
Hyceánské světy mají povrch tvořený výlučně (nebo téměř výlučně) mořem a hustou atmosféru plnou vodíku. Vlastně si nejsme úplně jisti ani samotnou jejich existencí, úvahy o jejich obyvatelnosti jsou proto ještě spekulativnější. Tento typ exoplanet je zajímavý mj. tím, že by se díky husté atmosféře mohly udržovat v teple i …
více »
Pozemský život mohl nějakým způsobem vznikat „na pyritu“. Řada enzymů má aktivní místa tvořená sírou a železem, která hrají klíčovou roli při přenosu elektronů. Mezinárodní tým vědců nyní zveřejnil studii upozorňující na možnou roli sulfidů železa při vzniku života v pozemských horkých pramenech. Podle výzkumníků mohly sulfidy katalyzovat redukci plynného …
více »
Mrak plynu a prachu, z něhož se vytvořily planety Sluneční soustavy, byl bohatý na těkavé sloučeniny prvků nezbytných pro život, jako je vodík, uhlík a síra. Ve vnitřní části sluneční soustavy – nejblíže Slunci, kde se dnes nacházejí čtyři kamenné planety a pás asteroidů – však tyto těkavé prvky mohly …
více »
Sciencemag.cz
