Sciencemag.cz
Doporučujeme
Fermiho paradox i Drakeova rovnice jsou dobře známé koncepty, operují však s příliš mnoha neznámými. Co alespoň některé pravděpodobnosti zkusit určit přesněji?
Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a biochemik William Bains z Massachusetts Institute of Technology publikovali v časopisu Life model, který praví – je-li ve vesmíru běžný život, bude běžný i komplexní život.
Stačí se prý podívat na to, jaké evoluční inovace se na Zemi objevovaly opakovaně. Fotosyntéza i mnohobuněčnost, stejně jako vznik makroskopických organismů z mnohobuněčných, ale titěrných. Mimochodem, fotosyntéza prý nezávisle na sobě měla vzniknout až 4krát.
Autoři tvrdí, že vlastně jen překonání dvou úrovní na Zemi může být unikátní – samotný vznik života a vznik inteligence/technologické civilizace. K obému, pokud víme, mohlo dojít jen jednou. Z čehož má plybnout, vzniká-li život pozemského typu ve vesmíru běžně, budou běžní i tvorové, jimž budeme říkat zvířata.
Prakticky z toho vyplývá, že při pátrání po životě ve vesmíru bychom mohli sledovat i ukazatele, které nasvědčují povrchu pokrytému obdobou rostlin apod.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
Vůbec se neřeší pravděpodobnost vzniku eukaryotické buňky, třeba Nick Lane pokládá včlenění mitochondrií za klíčový a zcela unikátní/nepravděpodobný faktor evoluce (naopak k pohlcování fotosyntetizujících mikroorganismů došlo asi víckrát až po začlenění mitochondrií).
Také další zlomovou událost známe s jistotou jen jednou – vznik větších organismů a komplexních společenství, jako byla fauna Ediacara (slavná kambrijská exploze už mohla být jen pokračováním Ediacary).
Vzato z jiného hlediska, samotný život se na Zemi objevil asi velmi brzy poté, co to šlo. Naopak pak dlouho stagnoval. Jako by tedy vznik byl pravděpodobný, další rozvoj už ne nutně.
A co se týče vzniku inteligence/technologie, to vůbec trvalo velmi dlouho. Komplexní suchozemský svět „celkem inteligentních“ tvorů existoval už v triasu (jistě, s dodatkem, že nejinteligentějšími z dinosaurů jsou krkavcovití ptáci), kdyby naopak před 10 miliony let vymřeli lidoopi – zde asi opravdu tápeme.
A co z výše uvedené teorie přesněji vyplývá? Dejme tomu, že ve sluneční soustavě na povrchu nikde komplexní život není. Co bychom pak měli speciálně sledovat na exoplanetách?
