Viry, zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Kudy přesně kráčel COVID-19?

(Skoro) jediná italská cesta? Nová studie kombinuje genetické analýzy koronaviru a počítačově simulované epidemie. Vyplývá z nich, že první zavlečení koronaviru se v západním světě podařilo úspěšně zvládnout.

V lednu dorazil do Seattlu z Wuchanu čínský občan; to šlo o první případ infekce na území USA. Po několika týdnech bylo ve státě Washington zjištěno několik dalších případů. Jenže analýza genomů a modelování ukázaly, že nejspíš nešlo o virus z prvního případu, ale nějaký další přeskok z Číny do USA se odehrál kolem 1. února (na počátku února bylo zakázáno cestovat z Číny a USA, jenže opatření nebylo úuplně účinné). To bylo ale vše stále celkem pod kontrolou.
Také se předpokládalo, že virus z Číny přeskočil do Kanady (Britské Kolumbie) a do státu Washington se dostal odtud. Ani toto podle nové studie neodpovídá skutečnosti (dřívější genetické analýzy, které to měly naznačovat, byly prý provedeny, respektive interpretovány, chybně).
Podobně v Německu to koronaviru napoprvé nevyšlo. 20. ledna sem infekci přinesl člověk, který se vrátil z obchodního setkání v Šanghaji a po návratu nakazil 16 svých kolegů. Rychlé testování a izolace ale opět dokázaly toto ohnisko potlačit. Spekulace, že by se odtud nějak virus dostal do severní Itálie, odporují výsledkům modelování (když se epidemie takto „spustí znovu“, vede to k jinému průběhu a jiné výsledné genetické mapě).
Z italského ohniska se nákaza rozšířila do zbytku Evropy, odtud do New Yorku a odtud do zbytku USA (skoro všechen koronavirus v USA má tento původ).
Novou studii vedl Michael Worobey z University of Arizona, podílelo se na ní celkem 13 institucí z USA, Kanady, Velké Británie a Belgie. Závěr zní, že na počátku přijímaná opatření byla v USA i v Německu účinná („první zdokumentovaná zavlečení viru velmi pravděpodobně nevedlo k produktivním přenosovým clusterům“) a mohou do budoucna sloužit jako základ pro reakce na nově se objevující nemoci, které mají potenciál přerůst v pandemii. A to jakkoliv koronaviru nakonec Evropa ani USA neunikly.

Michael Worobey et al, „The emergence of SARS-CoV-2 in Europe and North America“ Science 10 Sep 2020:eabc8169.
DOI: 10.1126/science.abc8169
Zdroj: University of Arizona / MedicalXpress.com

Poznámky PH:
Otázka je, co z toho vyvodit? Snad kdyby nevzniklo ohnisko v severní Itálii, Evropa či USA měly šanci, že je pandemie vůbec nezasáhne? To přece jenom nepůsobí pravděpodobně… (?)
Celé to může souviset i s konkrétní mutací (z Číny přenesenou do severní Itálie), s jejíž pomocí se virus dokázal šířit účinněji. Viz také: G614: Mutace, která koronaviru otevřela Evropu?

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close