Archiv článků: epidemie

Přehled studií (metastudie) o vlivu onemocnění COVID-19 na čichový systém člověka vede k otázce, zda ztráta čichu spojená s infekcí koronavirem nemůže zvýšit riziko vzniku demence v pozdějším věku. Ztrátu nebo změnu čichu zmiňuje většina z těch, kdo prodělali COVID-19 jinak než bezpříznakově. Většině z nich se čich zase vrátí, …

Mírný nárůst počtu nakažených s koronavirem v Česku probíhá už několikátý týden v řadě, přes polovinu případů tvoří navíc nové subvarianty viru. Podle přednosty Kliniky infekčních chorob Petra Husy se situace začíná jevit jako vážná. Pokud se čísla nakažených zvedají už teď, pak dochází k letnímu vzestupu o dva měsíce …

Skoro tři desítky špičkových vědeckých týmů z Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci vytvoří robustní výzkumnou síť zaměřenou na studium virů a bakterií a vývoj nové antivirové a antibakteriální léčby. Vznikající Národní institut virologie a bakteriologie je financován z …

O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států …

Stavební činnost v českých zemích ovlivňovaly negativně především válečné konflikty, méně často už epidemie nebo hladomory. Největší pokles stavební činnosti spadá do období kolem třicetileté války (1618-1648) a let 1730-1780, tedy do období, kdy na našem území vládla zejména Marie Terezie. Naopak zvýšenou stavební aktivitu zaznamenali vědci ve 20. letech …

Zatímco některé oblasti Evropy utrpěly kolaps, jiných (včetně České království) se pandemie téměř nedotkla. Čerstvá studie publikovaná v prestižním mezinárodním časopise Nature Ecology and Evolution využívá k hodnocení nejznámější morové pandemie v historii, tzv. Černé smrti, inovativní přístup s využitím metody pylové analýzy. Nové údaje odhalují, že ačkoli měla Černá …

První případ onemocnění COVID-19 vznikl mezi začátkem října a polovinou listopadu 2019 v Číně, přičemž nejpravděpodobnějším datem vzniku byl 17. listopad. Ukazují to David Roberts a Jeremy Rossman z Univerzity v Kentu ve Velké Británii a Ivan Jarić z Biologického centra AV ČR ve své studii, která využila analytické metody …

Vlny, superpřenašeči a superudálosti. O přežití rozhoduje přírodní výběr, ale vedle toho samozřejmě i prostá náhoda. Kdy má nová mutace koronaviru SARS-CoV-2 šanci se v rámci populace viru rozšířit? Některá mutace může např. vést ke změně proteinů čepičky, což zvýší schopnost viru infikovat buňky. Jiný typ viru zase třeba dokáže …

Vyjma Jihoafrické republiky (a možná středomořské Afriky) se epidemie koronaviru Africe zatím téměř vyhnula, a to jak z hlediska počtu infikovaných, tak i zemřelých. Taková jsou alespoň reportovaná čísla, jak si je však vysvětlit? Každopádně potřebujeme nějaká další data. Britští a keňští vědci provedli analýzu krve, kterou v dubnu až …

Lidské názory jako hra s buněčným automatem. Před prezidentskými volbami v USA a v době pandemie – co tak asi matematicky modelovat a dávat do souvislosti, chtějí-li autoři výzkumu vzbudit mediální pozornost? Nově byl publikován matematický model, který chápe volební preference obdobně jako šíření infekce. Alexandria Volkening (Northwestern University), Daniel …