Sciencemag.cz
Doporučujeme
Představují kvantové počítače průlomovou technologii nebo slepou uličku? Ještě předtím, že odpovíme na tuto otázku, můžeme říct, že poněkud překvapivě znamenají i slušný byznys. Alespoň pro kanadskou firmu D-Wave, která dodává kvantové počítače do komerčního sektoru a investoři jí očividně věří – a zdaleka nejde jen o fondy rizikového kapitálu.
O kvantových počítačích se nejčastěji mluví v souvislosti s kryptografií. První kvantový algoritmus navržený v polovině 90. let umožňoval velmi rychlou faktorizaci (rozklad obrovského složeného čísla na prvočísla). Protože se tyto procesy používají v souvislosti se systémem tajných a veřejných šifrovacích klíčů, pokládá se vývoj kvantových počítačů třeba za potenciální hrozbu systému RSA. Jenomže pořádný kvantový počítač umožňující faktorizaci zatím nikdo nepostavil – nebo se o tom alespoň veřejně neví (jistě, možná ho mají v NSA či možná ještě spíše v Pekingu, který se stává superpočítačovou jedničkou).
To, co se dnes sestavuje, není žádné univerzální výpočetní zařízení – kvantové počítače dokážou rychle počítat jeden konkrétní typ úlohy. D-Wave nabízí algoritmus tzv. kvantového žíhání, což si asi nejlépe představit tak, že je to způsob, jak najít v určitých systémech minima a maxima: prostě úlohy typu obchodního cestujícího či jiné optimalizace. A zde má být příslušný algoritmus schopen nějak zpracovávat celý systém najednou. Klasický algoritmus by musel buď probrat jednotlivá řešení (pomalé) nebo třeba sledovat rostoucí funkci, kde zase hrozí, že se nenajde globální maximum, ale uvízne se v blízkém maximu lokálním. Dost technických detailů.
Do komerčního sektoru dodala firma D-Wave svůj první produkt v roce 2011, zákazníkem byl tehdy americký dodavatel letecké a vojenské techniky Lockheed Martin. V té době ještě existovaly pochybnosti, zda se nejedná o švindl, tedy zda produkty D-Wave vůbec můžeme pokládat za kvantové počítače. Ne že bychom my laici dokázali podstatu sporu nějak zvlášť pochopit (vzniká tam opravdu kvantové propletení – entaglement?), závěr odborníků se ale postupně ustaluje na přesvědčení, že o kvantové počítače skutečně jde. Od té doby si produkty od D-Wave koupil ještě Google a NASA: ty již dostaly druhou verzi systému. Řeklo by se, že to není nijak závratný počet klientů, Google navíc loni oznámil, že bude kvantové počítače vyvíjet vlastními silami, i když to ještě neznamená konec spolupráce mezi oběma společnostmi.
Investoři si ale zjevně myslí opak a v budoucnost D-Wave věří. V dalším (v pořadí již desátém) kole financování nyní firma získala 29 milionů dolarů, čímž její stávající kapitalizace vyskočila na slušných 174 milionů, což je na firmu s asi 120 zaměstnanci jistě docela dost. Peníze nyní vložilo 14 subjektů, jejichž jména nebyla zveřejněna, ale má mezi nimi být i jeden velký institucionální investor. K dřívějším investorům patří prostřednictvím Jeff Bezos (respektive jím řízený fond Bezos Expeditions) nebo Goldman Sachs. Nové peníze mají být použity primárně na další vývoj, ale D-Wave chce také začít budovat ekosystém partnerů, kteří by dodávali svá vlastní softwarová řešení. Dosud v této roli funguje prakticky jen rovněž kanadská firma 1QB Information Technologies…
Finančními výsledky se D-Wave zatím veřejně nechlubí. Odhaduje se, že zákazníka její kvantový počítač vyjde přibližně na 10-15 milionů dolarů (a pak má nemalé náklady na provoz systému při teplotě blížící se absolutní nule).
