Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, že se paraziti mezi blízce příbuznými primáty přenášejí. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich celkové předcházení.
Vzorkování volně žijících primátů je velice náročné a vyžaduje spolupráci s místními lidmi, kteří jsou schopni lidoopy v kamerunském pralese vystopovat. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) strávili v terénu pět měsíců, kdy se snažili nasbírat co největší množství vzorků čerstvého trusu volně žijících primátů. Za pomoci místních se podařilo shromáždit data od 60 goril a 31 šimpanzů.
„Odebrané vzorky trusu jsme analyzovali pomocí moderní metody izolace DNA a amplikonového sekvenování (čtení krátkých úseků DNA). Tyto metody jsou citlivé k zachycení méně početných nebo vzácných druhů ve vzorku,“ říká Vladislav Ilík, první autor studie z výzkumné skupiny, která se tímto tématem v ÚBO AV ČR zabývá. Druhová diverzita byla bohatší u lidoopů, pro které jsou parazitární infekce přirozenou součástí organismu a u nichž vědci často zaznamenali smíšenou infekci více parazitickými druhy na rozdíl od místních lidí, kteří byli většinou infikováni pouze jedním druhem hlístic.
„Zajímavosti je, že se nám povedlo detekovat vzájemný přenos čtyř druhů hlístic mezi lidmi a lidoopy, přičemž u jednoho druhu se jednalo teprve o druhý případ infekce zaznamenaný u lidí,“ upřesňuje Vladislav Ilík. „Mě osobně rovněž překvapila míra vzájemného přenosu strongylidních hlístic mezi lidmi a lidoopy. V porovnání s předchozími studiemi z chráněných lokalit jsme zaznamenali více parazitických druhů, u kterých došlo k přenosu.“ Metody použité ve studii, která byla publikována v časopise PLOS Neglected Tropical Diseases, mohou být použity pro testování i jiných patogenů.
V rámci monitoringu zdraví místních komunit, které probíhalo ve spolupráci s místní nemocnicí, se do studie rovněž zapojili lidé ze třech vesnic nacházejících se v blízkosti výskytu volně žijících lidoopů. Během vzorkování se konala informační kampaň o šíření parazitárních infekcí a jejich předcházení. Místní zdravotnická organizace pak lidem po přesné parazitární diagnostice poskytla léky.
Riziko zavlečení hlístic je vyšší tam, kde se lidé a zvířata volně potkávají
„Vzorkování probíhalo na periferii kamerunské rezervace Dja (Dja Faunal Reserve), nikoli uvnitř rezervace. Toto území již není nijak chráněno. Dochází zde k nekontrolovanému pohybu lidí v lese, farmaření, lovu, těžbě, a tím pádem k častému kontaktu mezi lidmi a volně žijícími zvířaty. Celková antropogenní zátěž je proto mnohem vyšší než u přísně chráněných celků,“ vysvětluje vedoucí studie Barbora Pafčo z ÚBO AV ČR.
„Důsledkem toho je zvýšené riziko přenosu patogenů a jejich následné zavlečení mezi místní komunity lidí nebo opačně do rezervace mezi volně žijící primáty. Naše studie poukazuje na to, že monitoring patogenů a ochranářské aktivity by se měly zaměřit nejenom na rezervaci samotnou (nebo další přísně chráněná území, jako jsou národní parky), ale i na nechráněné oblasti v blízkém okolí,“ dodává Barbora Pafčo.
Strongylidní hlístice infikují velké množství lidí: odhaduje se, že měchovci, kteří mezi tyto hlístice patří, aktuálně nakazili okolo 400 milionů lidí. U volně žijících zvířat může být počet mnohonásobně vyšší. Tito paraziti mohou způsobovat vážné zdravotní problémy a v dnešní době, kdy se kontakt mezi lidmi a volně žijícími zvířaty zintenzivňuje, může mít vzájemný přenos patogenů vážné dopady na obou stranách, obzvláště pak u ohrožených druhů zvířat.
