Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jak se mění pravděpodobnost sebevraždy v závislosti na věku – aneb několik statistických kouzel, současně ale i otázka zajímavá sama o sobě.
Intuitivně by se zdálo, že nejvíce páchají sebevraždy mladí (v „labilním“ období, láska, rizikové chování spojené s drogami…) nebo naopak staří („bilanční sebevraždy“, nemoc a snaha si to zkrátit…). Důležité ale je přesně otázku formulovat – a nebo, když data dostaneme zvnejšku, zjistit, na jakou otázku vlastně odpovídají.
Data č. 1
Vezmeme sebevraždy, k nimž došlo v roce x. Vyneseme je do grafu vždy jako počet sebevražd na 100 000 žijících lidí z příslušné věkové skupiny. Dostaneme stoupající křivku – stoupá pořád, i když ne všude stejně rychle. Ze 100 000 dvacetiletých se zabije méně lidí než ze 100 000 čtyřicetiletých a těch méně než ze 100 000 šedesátiletých. (Což je mimochodem samo o sobě překvapivé, že mezi 40letými je to víc než 20letými.)
Možná interpretace: „sebevražednost roste s věkem“.
Data č. 2
Kolik ze 100 sebevražd připadá na příslušné věkové skupiny. Zde má křivka víceméně tvar obráceného V s maximem kolem 50-55 let. Asi je jasné, kde je rozdíl oproti předešlému grafu – sedmdesátitelých už žije méně (za předpokladu cca konstantní nebo rostoucí velikosti populace), proto absolutní počet sebevražd bude menší, menší je příslušný „základ“.
Možná interpretace: „sebevražednost má maximum ve středním věku“.
Data č. 3
Podíl sebevražednosti na smrti.
Zde křivka přibližně plynule klesá, kolem 70 let je už téměř na nule. Naopak v 15 letech je podíl sebevražd na všech úmrtích až 26 %, ještě ve 35 kolem 14 %. Vysvětlení je jednoduché, lidé čím dál více umírají jiným způsobem. (Asi od 10 let se začíná zase „víc umírat“, vůbec je ale otázka, zda by se smrt v 5 letech mohla zařadit do kolonky sebevražd.)
Možná interpretace: „význam sebevražednosti s věkem klesá“.
Samotná data se mohou lišit s tím, jak se prodlužuje věk dožití a mění se demografická skladba, nebo i z jiných důvodů, slouží pouze pro ilustraci.
V tomto případě stačí vybrat vhodný pohled na data (různá definice základu, k němuž se sebevražednost vztahuje) a dojít k téměř libovolné interpretaci, přitom ani není potřeba samotná data nijak upravovat a kouzlit s nimi nebo jinak podvádět.
Zdroj: Jan Hendl a kol.: Statistika v aplikacích, Portál 2014
Poznámka PH: Zajímavé to snad je i samo o sobě…
