Sciencemag.cz
Doporučujeme
Před asi 66 miliony lety vznikl po dopadu impaktu u pobřeží poloostrova Yucatan kráter Chicxulub, široký asi 150 km a hluboký 12 km. Na tom, zda opravdu právě tato událost způsobila vymření neptačích dinosaurů (a spolu s nimi i téměř ¾ druhů, které tehdy na Zemi žily), se názory různí. Roli mohly hrát i jiné faktory, např. zvýšená sopečná činnost (dekkánské trapy).
Nová studie, jejímiž autory jsou Amir Siraj a Avi Loeb z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, se nicméně zaměřuje na něco trochu jiného: na otázku, co že to vlastně do Země na rozhraní druhohor a třetihor narazilo. Byla to kometa, nebo asteroid? A odkud toto těleso přiletělo?
Dosud převažuje názor, že se jednalo o asteroid. Podle článku publikovaného ve Scientific Reports mělo jít ale naopak o kometu s dlouhou oběžnou dráhou (=dlouhoperiodickou kometu z Oortova mračna), kterou Jupiter vystřelil blíže ke Slunci. Zde se vlivem slapových sil rozpadla na několik kusů a jeden z nich se pak střetl se Zemí. Když tyto fragmenty míří zpět do Oortova pásu, existuje docela velká pravděpodobnost, že k takové srážce dojde. Nová studie oproti dosavadním odhadům zvyšuje pravděpodobnost podobné události až 10krát. Do těsné blízkosti Slunce se má při průletu dostávat až 20 % dlouhoperiodických komet.
Dřívější výzkumy v kráteru Chicxulub ukázaly, že těleso (respektive to, co z něho zbylo) bylo uhlíkatým chondritem. Podle dosud převládajících teorií se se Zemí střetl asteroid z hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem, mezi nimi se však chondritová tělesa vyskytují jen vzácně. Mezi dlouhoperiodickými kometami mohou být naopak běžnější.
Jiné krátery na Zemi mají podobné složení: Vredefort v Jižní Africe, který vznikl asi před 2 miliardami a let a je vůbec největším z nám dnes známých svědků podobné kolize, dále Zhamanshin v Kazachstánu, což je pro změnu největší potvrzený kráter za posledních několik milionů let. Amir Siraj a Avi Loeb uvádějí, že také zde budou nejspíš pachateli komety roztrhané poblíž Slunce slapovými silami naší hvězdy.
Novou hypotézu má jít dále testovat např. zkoumáním kráterů na Měsíci nebo studiem komet (získáním většího množství dat o nich). Observatoř Very Rubinové by po svém zprovoznění v příštím roce mohla zase poskytnout data o tom, kolik (jaký podíl) komet skutečně míří až ke Slunci. Tímto způsobem by se daly studovat i dráhy vzniklých fragmentů a to, jak často prolétávají poblíž Země; v krajním případě by výsledkem mohl být nejen teoretický závěr, ale i varování.
Scientific Reports (2021). DOI: 10.1038/s41598-021-82320-2 , www.nature.com/articles/s41598-021-82320-2
Zdroj: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics / Phys.org
a kométa zložená prevažne z ľadu by napáchala také zverstvo ako asteroid z tvrdého kameňa??
Nerozpadla by sa na tisíc častí pri vstupe do atmosféry, čo sa u asteroidu asi udeje ťažko vzhľadom na jeho hustotu a kompaktnosť?
take me to napadlo. tedy ono to pevne jadro komety muze mit i desitky kilometru v prumeru. ovsem rozpadem komety u slunce se asi mysli i rozpad toho jadra… fragmentem komety mohl byt i tungusky meteorit, ale to je skutecne udalost o nekolik radu jinde.
ako sa také kamenné jadro dostane k nabaleniu toľko ľadu na seba??? V tej vzdialenosti za Oortom je uväznená všetka voda po vzniku takejto sústavy?…teda asi všeobecne + – každej? Lebo práve okrem Zeme tu na planétach zrovna veľa vody asi nie je…?